Před třiceti dvěma lety, 17. března 1991, se stala historicky zcela unikátní událost. První referendum za celou existenci Sovětského svazu. První a zároveň poslední. Státní útvar, v němž se konalo, již zachránit nemohlo, byť se pro „obrozený“ Sovětský svaz vyslovilo 78 % hlasujících při účasti 80 % voličů.
Předznamenalo ale cestu Borise Jelcina k moci. A svým způsobem i to, co se v Rusku děje pod taktovkou Vladimíra Putina nyní, protože byl to právě Boris Jelcin, kdo za sebe dosadil do čela Ruska bývalého důstojníka KGB V. Putina. Bez Jelcina by se Putin prezidentem RF nikdy nestal.
První a zároveň i poslední sovětský prezident Michail Gorbačov (vlevo) a předseda Nejvyššího sovětu Ruské socialistické federativní republiky Boris Jelcin na zasedání tehdejšího svazového parlamentu v roce 1990, během něhož byl de facto rozpuštěn SSSR.
Všesvazové referendum o zachování Sovětského svazu (rusky Всесоюзный референдум о сохранении Союза Советских Социалистических Республик) bylo referendum, které proběhlo 17. března 1991 na většině území Sovětského svazu a ve kterém byla voličům předložena k zodpovězení tato otázka:
Považujete za nutné zachování Svazu sovětských socialistických republik jako obnovené federace rovnoprávných suverénních republik, ve které budou v plné míře zaručena práva a svobody člověka jakékoli národnosti?
Referendum bojkotovala Arménie, Gruzie (nikoli však Abcházie), Moldavsko (nikoli však Podněstří a Gagauzsko) a pobaltské státy. Ve všech třech pobaltských republikách proběhla krátce před všesvazovým referendem vlastní referenda, ve kterých se většina hlasujících vyslovila pro odtržení těchto republik od Sovětského svazu.
Referenda se zúčastnilo 80 % oprávněných voličů, z nichž skoro 78 % odpovědělo na položenou otázku kladně. Největší podporu mělo zachování Sovětského svazu v zemědělských oblastech a sovětské Střední Asii, nejmenší v největších městech: v Moskvě, Leningradu a Kyjevě.
Koncem téhož roku 1991, navzdory výsledkům březnového referenda, SSSR zanikl dne 26. prosince 1991 deklarací č. 142-H Nejvyššího sovětu Sovětského svazu, který oficiálně uznal rozpuštění Sovětského svazu jako státu a subjektu mezinárodního práva. Deklarace uznala nezávislost dvanácti svazových republik a vytvořila Společenství nezávislých států. Předchozího dne, 25. prosince 1991, Michail Gorbačov rezignoval na post prezidenta Sovětského svazu, čímž tato funkce zanikla. Rozpad SSSR znamenal konec studené války.
Rozpad SSSR přinesl pro postsovětské republiky enormní ekonomické potíže a hospodářský propad, který byl horší než Velká hospodářská krize v USA ve 30. letech 20. století. Některé, jako baltské státy, se z propadu poměrně rychle zotavily, jiné však dodnes mají nižší HDP na hlavu než v roce 1991. Některé státy, např. baltské státy a Gruzie, se rovněž od Ruska odvrátily a orientují se na spolupráci s Evropskou unií a NATO, zatímco jiné, například Bělorusko a Kazachstán, udržují nadále s Ruskem úzké styky a jsou členy ruských organizací jako je Eurasijský ekonomický svaz.