Jaroslav Bašta, statečný muž, který je v boji proti totalitě konsistentní v každém systému, je vážně nemocen. Tato zpráva mě rmoutí. Rád bych mu tímto popřál hodně sil v boji se zákeřnou chorobou.
Nám ostatním potom přeji, abychom se nevzdali – a bojovali se systémovou rakovinou, jež ničí vše, co potřebujeme pro plnohodnotný a naplněný život.
Moc na Vás myslím…
Mám v sobě smutek, že dobrý muž choří.
Proto mu aspoň poděkovat míním
za to, jak čelí bouři v krutém moři,
za to, že nikdy nepřidal se k sviním.
Za to, že vedl bitvy možná marné,
ale že neměl sklony k rezignaci.
Uměl stát zpříma, nezdolaný parnem,
uměl včas říci, jaký mor se vrací.
Přeji mu nyní hlavně uzdravení,
a aby věděl, jak moc si ho cení
kdokoli, kdo teď proti proudu plave.
Přeji si, ať náš jazyk nezcepení
a ať se mysl zvedne ze sklepení:
Moc na Vás myslím, pane Jaroslave…