Tomáš Syrovátka: Vzdělání je svoboda

Starší lidé více prožili, mají v paměti školu života, pamatují si hodně jednotlivých faktů, více událostí, více souvislostí. Znají mnoho hodnot pozitivních i negativních. Z těchto prožitků a jejich chápání mohou vybírat, když hodnotí současnost, současné události, současné komentáře, současné návrhy na řešení budoucnosti, například v médiích.

Pro každého jednotlivce je věcí štěstí, s jakými talenty se narodí a v jakém prostředí se vyvíjí a roste.

Inteligence je „duševní výkon“ spočívající ve schopnosti učit se ze zkušeností, adaptovat se na nové situace, chápat a nakládat s abstraktními koncepty, používat znalosti k tvorbě vlastního prostředí. Inteligenci předpokládáme tekutou a krystalickou.

Tekutá je talent k bystrým reakcím, postřeh, schopnost kombinací. Tekutá inteligence žongluje s vědomostmi získanými pilným studiem a též během života. Údajně stoupá do dvaceti let.

Krystalická je suma nabytých vědomostí, nahromaděných paměťových fondů, je tedy odvislá od rozvoje paměti. Údajně stoupá do sedmdesáti let. Rozšíření paměti lze dosáhnout tréninkem, hlavně v mládí, kdy je na učení volný čas, tréninkem paměti během studia.

Talenty a prostředí, to jsou dvě klece, které určí rozsah naší inteligence. Jde tedy o vlastní předpoklady a intenzitu povznášejícího prostředí. Abychom mohli žonglovat s vědomostmi nabytými pilným studiem, závisí všeobecně na ministru školství. Zda podporuje a rozvíjí obrovský potenciál dobré vůle učitelů, aby škola z žáků vykřesala oduševnělé jedince s rozsáhlými vědomostmi.

Dnešní mladý člověk, který se spoléhá, že všechny vědomosti, znalosti a fakta, která potřebuje, nemusí mít v hlavě, ale najde si je na mobilu, počítači, je ubohý tvor.

Znalosti a fakta, která nemá ve své hlavě, si nemůže vzájemně porovnat a seřadit a rychle vyhodnotit. Těžko nalezne správné řešení, které potřebuje. Těžko pochopí, o co se jedná, co je důležité, kde je realita a pravda, jak vše vyřešit a jak se nepříjemnosti příště vyhnout.

Každý potřebuje znalosti ze školy, zkušenosti, praxi a dobrou paměť. Kdo není takto vybaven, musí se ptát rodičů, známých, nebo se řídit informacemi v médiích, není schopen se samostatně a svobodně správně rozhodnout.

Měníme se a je na nás, zda k horšímu, nebo zda nás povedou zkušenosti a moudrost minulých generací. Těmto informacím ale musíme jít naproti, například četbou. Já jsem kdysi ohledně informací o politice četl Karla Čapka Hovory s TGM.

Školní výuka dětí a mládeže je pro jejich duševní rozvoj a pro jejich další duševní schopnosti rozhodující. Během učení a zkoušení ve škole žáci získají vědomosti. Současně se zdokonalí v analyzování překážek a získají schopnost je překonat, díky klasifikaci neboli známkování znalostí si žáci trénují vytrvalost. Pro život i pro zaměstnání je to rozhodující. Zachovat dosavadní tradiční výuku je nutné. Když se něco nezkouší, tak to žáci neumějí a neznají. Když někdo něco nezná, tak to také nepozná. Něco znát a problém poznat je důležité, abychom měli odborníky. Nástavba nad všeobecné znalosti je naučit se základy oboru a souvisejících oborů.

Přírodovědecké obory, například matematika, chemie, biologie potřebují i logické myšlení a takovéto obory jsou základem dalšího rozvoje světa, který je nutné umět sledovat. Logiku, znalosti a vytrvalost potřebuje každý, přinejmenším proto, aby se správně stravoval a oblékal a tak se vyhnul nemocem. Jenom něco kopírovat není důstojné pro název homo sapiens, člověk moudrý.

Už v minulosti jsme poznali, že vzdělání je mocenský nástroj.

Němečtí okupanti zavřeli české vysoké školy. Göring tvrdil, že Češi na manuální práci školy nepotřebují a tak se české školy v budoucnosti zruší. Myslel si přitom, že vzdělaní Češi mohou být pro Říši nebezpeční a tomu se tímto zabrání.

Čím má jedinec širší všeobecné vzdělání, tím je více schopen samostatného myšlení a sám se rozhodne, kde je pravda, kterou potřebuje.

Pro inspiraci:
Naše akademie od svého původu
pořád zkoumá jen a zkouší přírodu,
jenom to je, milí braši!, bída,
příroda jim málo odpovídá.

Karel Havlíček Borovský.

Prof. MUDr. Pavel Kalvach, CSc.

Znám obrazovku plasmovou,
k níž kanálů je les.
Tam pustím si show jalovou,
večer pak krimi děs.
Tam reklamy nás nutkají
běžet pro nový krám,
Viagrou se tam chvástají,
to dobře, vole znám.
Když ztichnou tyhle kanály,
kasino bliká k nám.
Konečně mám čas přemýšlet,
zda sex si změnit dám.

Použita část textu „Touha po vyšší inteligenci
prof. neurologie MUDr. Pavla Kalvacha, LUK č. 6/2023.

Příspěvek byl publikován v rubrice Analytika, Balzám na duši, Dějiny a současnost. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *