Patrizio Buanne (* 20. září 1978, Vídeň, Rakousko) je italský zpěvák. Syn majitele restaurace. Prvních šest let života strávil v Neapoli, poté se s rodinou přestěhoval do Vídně. Na pódiu začal vystupovat v 11 letech a účastnil se různých dětských a mládežnických pěveckých soutěží.
Po smrti svého otce v roce 1998 nastoupil na Římskou univerzitu, kde studoval jazyky. V roce 2005 vydal své první album „The Italian“ (Il Mondo/The Italian/L’Italiano), které obsahovalo 11 tradičních italských písní. Toto album dosáhlo vrcholu na 10. místě ve Velké Británii a bylo certifikováno jako platinové v Austrálii. Druhé album „Eternity Begins Today“ vyšlo v roce 2006, původně v Jižní Africe, kde v té době Bouanne koncertoval.
Tento zpěvák je nazýván „hlasem romantiky“, v Itálii je nazýván také „poslem italské hudby“. Začal účastí v různých talentových soutěžích – které mimochodem nejčastěji vyhrával. Získal celosvětovou slávu svým prvním albem „The Italian“ (Il Mondo/The Italian/L’Italiano) v roce 2005, jíž se mu podařilo získat srdce posluchačů po celém světě – od Evropy po Austrálii a USA.
Sám zpěvák nazývá svůj hlavní cíl „vzkřísit klasické italské hity 50. let“ po půlstoletí zapomnění, přidat jim moderní šmrnc a jít rovnou vstříc posluchačům. Tyto písně nejenom přezpívá, ale dodává jim zvláštní kouzlo a nového ducha. Mluví plynně 6 jazyky, má nejvytříbenější způsoby, se stal prvním směl přezpívat a přeložit píseň Robbieho Williamse do italštiny, zpíval pro papeže a dal jeho disk britskému panovníkovi, říkají, že poslouchali a líbilo se jim. Jednou mu říkali Lovelace, jen proto, že je jedním z těch, kterým je téměř nemožné odolat. Hlavní hodnotou pro něj podle jeho vlastních slov je: „schopnost vytvořit romantickou atmosféru pro osobu, která je vám drahá a kterou máte rádi“ a chce naučit La Dolce Vita (Sladký život) celý svět.
Patrizio Buanne:
hymna mezinárodního fotbalového šampionátu FIFA 2006
V roce 2006 nazpíval pro mistrovství světa ve fotbale 2006 Song of Champions, hymnu mezinárodního fotbalového šampionátu FIFA 2006 na melodii písně „Go West“ od The Village People. Hrálo se před a po každém zápase v šatně italského týmu a také při každém mistrovském utkání na stadiónu.
Amira Willighagen (* 27. března 2004) je nizozemská sopranistka, která v roce 2013 vyhrála šestou sezónu Holland’s Got Talent. V té době jí bylo 9 let.
Amira Willighagen se zúčastnila konkurzu v talentové soutěži Holland’s Got Talent. Zde svou verzí písně O mio babbino caro z Pucciniho opery Gianni Schicchi zapůsobila tak, že během několika málo vteřin na ni porotci zírali v nevěřícném úžasu. Její vystoupení se na síti YouTube rychle stalo hitem, kde si do října 2018 získala více než 37 miliónů diváků. V semifinále vystoupila se skladbou Ave Maria Charlese Gounoda a ve finále zazpívala Nessun dorma z Pucciniho opery Turandot. Soutěž vyhrála se ziskem více než 50 % hlasů televizních diváků.
V únoru 2014 natočila Amira své debutové album Amira. Album obsahuje 10 skladeb, v Nizozemsku bylo vydáno 28. března a během dvou týdnů získalo ocenění zlatá deska.
Poté, co jeden z členů Johnn Strauss Orchestra zhlédl na YouTube nahrávku z jejího vítězného vystoupení, pozval André Rieu mladou zpěvačku, aby s ním a jeho orchestrem vystoupila v Maastrichtu a podílela se na nahrávce jeho alba Love in Venice.
Amira Willighagen & Patrizio Buanne: NEBO MOJE SLUNCE
André Rieu (* 1. října 1949, Maastricht, Nizozemsko) je nizozemský houslista, skladatel, kapelník a hudební producent, který se specializuje na lehkou klasiku. Hraje skladby krále valčíku – Johanna Strausse, ale i jeho otce.
Rieuho otec dirigoval maastrichtský orchestr. V roce 1987 sestavil Johann Strauss Orchestra a založil tak svoji vlastní produkční společnost. Začínal s 12 členy (první koncert 1. ledna 1988). Později se rozrostl na 50 hudebníků z celého světa (více než 10 národností). Koncertoval nejprve v Evropě, ale zanedlouho i v dalších světadílech. André Rieu pravidelně se svou show navštěvuje Asii, Austrálii, Jižní i Severní Ameriku, Jižní Afriku a samozřejmě také Evropu.
Soubor má dnes 60 členů a na jeho repertoáru jsou skladby jak Johanna Strausse mladšího, tak například Andrewa Lloyda Webera. Několikrát vystoupil rovněž v České republice v pražské O2 aréně.
André Rieu začal hrát na housle v pěti letech. Studiu houslí se věnoval na konzervatoři v Lutychu (Conservatoire Royal en Liège) a na konzervatoři v Maastrichtu (1968-1973). Jeho učiteli byli Jo Juda a Herman Krebbers. V letech 1974 až 1977 absolvoval Music Academy v Bruselu, kde studoval s André Gertlerem. Po studiích působil v orchestru Maastricht Salon Orchestra, který měl jen několik málo členů.
André Rieu hraje na housle, které sestavil Stradivari. Nejprve na housle z roku 1667 a nyní hraje na poslední housle, které Stradivari vyrobil v roce 1732. Mluví šesti jazyky: nizozemsky, italsky, německy, francouzsky, anglicky a španělsky.
ABBA: Chiquitita (André Rieu 2013)