V letech 1877-78 proběhla zejména na Balkáně rusko-turecká válka, která skončila úplným vítězstvím Ruska. Bulharsko získalo nezávislost, Turecko ztratilo předválečné postavení v dalších zemích Balkánu, připomíná v komentáři Ján Čarnogurský.
Ruské postavení na Balkáně se velmi posílilo. Západ začal přemýšlet, jak postavení Ruska oslabit. Podpořil nacionalistické snahy, kterých je na Balkáně nepočítaně. Svolal zasedání tehdy vedoucích mocností do Berlína. Výsledkem byl Berlínský kongres (červen-červenec 1878) a dohody, které oslabily postavení Ruska. Jinými slovy, obrali Rusko o zisky ve válce s Tureckem.
Bulharsko, původně osvobozené od Turků celé, bylo po kongresu rozděleno na dvě poloviny. Zdá se, že o něco podobného se Západ pokouší i nyní v souvislosti s válkou na Ukrajině.
Západní země svolávají na 15.-16. června letošního roku do rekreačního městečka Bürgenstock ve Švýcarsku konferenci o konfliktu na Ukrajině. Zvou všechny západní země a co nejvíce zemí globálního Jihu, ale nezvou Rusko. Zřejmě chtějí přijmout velkohubé prohlášení, jakýsi pokus o diktování mírových podmínek Rusku.
Mají problémy s Ukrajinou. Ukrajinu sice zvou, ale ukrajinský prezident Zelenskij zatím nechce zrušit svůj zákaz jednat s Ruskem a bez zrušení zákazu se ani Západ dále nepohne. Ale lze očekávat, že po setkání v Bürgenstocku budeme nejméně půl roku poslouchat, jaké jsou podmínky z Bürgenstocku pro Rusko výhodné a ono je nechce přijmout. Inu, poučení z Berlínského kongresu stačilo.
Alexandr II. Nikolajevič
Západ nahnal Ukrajinu do války s Ruskem, sliboval její vítězství a nyní Ukrajina prohrává. Geopoliticky přehrává celý Západ. Putinovo Rusko je silnější než Rusko cara Alexandra II. Tiskový tajemník ruského prezidenta Dmitrij Peskov řekl, že konference o konfliktu na Ukrajině bez účasti Ruska nemá smysl.
Setkání v Bürgenstocku bude spíše projevem bezradnosti Západu než vážným pokusem o hledání cesty k míru na Ukrajině. Ruská armáda sice pomalu, ale stabilně postupuje. Dokonce západní generálové pouštějí z úst odhady, kdy se odpor ukrajinské armády zhroutí. Vývoj na frontě i na mezinárodním poli otevírá ústa a uvolňuje pera i ruským komentátorům. Jejich odhady podmínek míru se pohybují od zabrání Charkova, Oděsy a východobřežní Ukrajiny až po původní západní hranice SSSR.
Zástupce Ruska v OSN Vasilij Nebenzja řekl, že Ukrajina bude muset ohlásit bezpodmínečnou kapitulaci, splnit všechny podmínky Ruska ohlášené na začátku operace – demilitarizaci, denacifikaci, zřeknutí se NATO a bude následovat soud se zločinci jako v Norimberku.
V komentáři Ústavu historické perspektivy (stojí za ním Natálie Naročnická) se píše, že státy, které by si chtěly ukousnout z Ukrajiny (Polsko, Maďarsko, Rumunsko), cvaknou zubama naprázdno nebo pokud by přece něco chtěly, budou muset vystoupit z NATO.
Tyto diskuse by neměla ignorovat slovenská vláda.
Pokud bude současná Ukrajina opravdu kolabovat, vláda by neměla zapomínat na Slováky, žijící na Zakarpatské Ukrajině. V péči o ně, případně o všechny obyvatele Zakarpatské Ukrajiny, kteří mají dobré vzpomínky na Československo, bychom se mohli spojit s Českou republikou.
Škoda, že právě teď česká vláda zaujímá takový iracionální postoj. Množí se znaky, že dosavadní mezinárodní prostředí končí a začíná nové. Těšme se každému svému příteli, ale nezapomínejme, že náš osud spočívá zejména na nás samých.