Paul Craig Roberts: Pokud se Kreml někdy probudí,  dopadne to se Západem špatně

Jak jsem již řadu let zdůrazňoval, pasivita Kremlu tváří v tvář provokacím vybízí k dalším a horším provokacím, píše P.C. Roberts. Vyjádřil jsem obavy, že provokace překročí červenou čáru a Kreml přestane být pasivním přijímačem provokací. Až přijde ten čas, Západ nemusí být připraven na důsledek, protože, jak to nedávno vyjádřilo americké ministerstvo zahraničí, že ruské červené čáry jsou jen „chvastounství“.

Řekl jsem, že kdyby Rusko tvrdě vykročilo, provokace by přestaly, ale můj názor neměl žádný dopad na západní „zahraničněpolitickou komunitu“, ani na Kreml. Zdá se, že Rusko soudí provokace a Západ je plní.

Vezměme si provokace vůči Rusku z minulého týdne. Izrael zaútočil na civilní letiště v syrském Damašku a letiště uzavřel. Je to jen další způsob, jak vyvíjet tlak na Rusko, zatímco Rusko se zabývá čištěním Donbasu od ukrajinských sil. Sýrie má účinné ruské systémy protivzdušné obrany, ale evidentně je nesmí používat k odrazení izraelských útoků. Kreml zřejmě nechápe, že nemůže současně chránit svého syrského spojence a uklidnit Izrael.

Těsně před ukončením vojenských cvičení NATO v Pobaltí Litva zablokovala ruské železniční a silniční spojení s částí Ruska, čímž porušila dlouhodobé dohody. Má Rusko přijmout tuto agresi od vojensky bezvýznamné země? Pokud to udělá Rusko, představte si hrubost příští urážky, kterou bude Kreml muset snést. Kdy se to Kremlu přejí, to věčné přijímání urážek? To je důležitá otázka. Ptát se na to je v zájmu realizace, která vede k odlišnému – mírumilovnému – chování, než vypukne válka.

USA a NATO pokračují v dodávkách zbraní na Ukrajinu a zavázaly se podporovat Ukrajinu k vítězství, přičemž za cíl prohlásily nejen znovudobytí Donbasu, ale i „osvobození“ Krymu. Idiot, který velí britské hračkářské armádě, zavázal svých pár vojáků k boji proti Rusku v pozemní válce. Je to vtip nebo totální šílenství?

K jakým závěrům vede pasivita Ruska vůči provokacím?

Jedním ze závěrů je, že existuje dostatek vlivných Rusů, kteří preferují inkluzi na Západě před ruskou suverenitou a že jsou schopni blokovat účinné ruské reakce na provokace.

Dalším závěrem je, že Kreml si myslí, že v západním vedení je více rozumu a méně hlouposti a zla, než je. Pro Kreml to asi nedává smysl, když by bezbranný lid vyvolal jadernou válku. Kreml si pravděpodobně myslí, že dříve nebo později logika a rozum doženou Západ. To je klam Ruska.

Dokud Kreml neuvidí Wolfowitzovu doktrínu, které se Bílý dům a vojensko-bezpečnostní komplex zřeknou a neokonzervativci pošlou do exilu, ponechá tato nepodložená víra ve smysl a integritu Západu Rusko vystavené zkáze. Ruští vůdci jednoduše nechápou zlo, kterému čelí.

Rusové jsou v mnoha ohledech skličováni svou vírou ve špatnost sovětských vůdců a velikost Ameriky. Jsou svým způsobem, jak se zdá, jako malá děcka ztracená v lese. Právě nedostatek povědomí Rusů o tom, čemu čelí, skončí Armagedonem.

Pozn. Naší Pravdy: zde má P.C. Roberts, bohužel, pravdu. Celá vnitřní politika a ekonomika RF je založená na amer. dolaru a na rovné dani ve výši 13 % od samotného poč. vládnutí Vladimíra Putina. Výsledek? 2/3 svého bohatství všichni dolaroví milionáři a miliardáři RF mají uloženy na Západě v daňových rájích. Jinak řečeno, celá ruská ekonomika je doslova v područí amer. dolaru. Podrobněji ZDE

Caitlin Johnaronw a John Mearsheimer nás varují před nebezpečím jaderné války.

ZDROJ

Příspěvek byl publikován v rubrice Analytika se štítky . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.