Mexický prezident Andres Manuel Lopez Obrador oznámil, že v pondělí doručil prezidentu Bidenovi dopis, v němž prosil USA, aby Juliana Assange nestíhaly, a obnovil nabídku na udělení azylu zakladateli WikiLeaks.
Lopez Obrador uvedl, že v dopise vysvětlil, že Assange „nezpůsobil nikomu smrt, neporušil žádná lidská práva, že využil své svobody, a že jeho zatčení by znamenalo trvalou urážku svobody projevu“. Mexický vůdce uvedl, že dříve Assangeovi nabídl azyl v dopise prezidentu Trumpovi na konci jeho funkčního období a znovu na začátku Bidenovy vlády.
Lopez Obrador nazval Assange „nejlepším novinářem naší doby“. Assangeovi hrozí až 175 let vězení za odhalování amerických válečných zločinů zveřejněním dokumentů, které obdržel od informátorky a bývalého armádního vojáka Chelsea Manningové.
Lopez Obrador začátkem tohoto měsíce řekl, že pokud bude Assange odsouzen na doživotí, měla by proběhnout kampaň za demontáž sochy svobody. „Jestli ho přivezou do USA a odsoudí k nejvyššímu trestu, k smrti ve vězení, pak budeme muset zahájit kampaň za demontáž Sochy svobody, kterou postavili Francouzi, protože už nebude symbolem svobody,“zdůraznil.
Zatímco Lopez Obrador otevřeně podporuje Assange, který je australským občanem, australský premiér Anthony Albanese mu podporu odpírá. Albanese opětovně odmítl výzvy, aby požadoval, aby Washington upustil od své žádosti o vydání. Assange je v současné době držen v londýnské věznici Belmarsh. Britská ministryně vnitra Priti Patel schválila vydání Assange do USA a právní tým zakladatele WikiLeaks podal odvolání proti jejímu rozhodnutí. Assange je obžalován ze 17 bodů ze špionáže a jednoho ze spiknutí za účelem spáchání počítačového zločinu za svou roli při získávání a zveřejňování úniků poskytnutých Manningovou.. Assange však k získání informací použil standardní žurnalistické postupy, na což poukázalo mnoho lidskoprávních skupin, novinářských organizací a představitelů OSN. (NewsTagsm, Mexico, Wikikeaks)
Kladivo na paličaté psavce
Assaange byl svého času oslavován všemi největšími sdělovacími prostředky světa včetně New York Times a The Guardian jako hrdina, který má odvahu uveřejnit na Wikileaks informace a dokumenty o amerických válečných zločinech v Iráku a Afganistánu. Největší pozornost vyvolaly snímky a videozáznamy z věznice v Abu Graib. Většině z nás utkvěly v paměti záběry, jak američtí vojenští dozorci krutě a sadisticky zacházejí se spoutanými Iráčany. Objevily se na prvních stranách světového tisku. CNN a BBC je pouštěly po několik dní během prime time, v nejsledovanější dobu.
Ale jakmile se USA podařilo skandál mučírny v Abu Graib jen trochu podusit, všechny zaprodané hlásné trouby otočily jako na obrtlíku. Nejen to. Začaly se podílet na očerňování Juliana v rámci kampaně, kterou CIA proti němu spustila. Obvinily ho, že protizákonně uveřejnil sedmdesát tisíc emailů, které patřily vedoucím pracovníkům Národního demokratického výboru (DNC), řídícímu orgánu presidentské kampaně v roce 2O16, a dokonce samotné Hillary Clintonové. Podle FBI je ukradli ruští hakeři, kteří je předali Assangovi. ( Dodejme, že v tomto nařčení spočíval zárodek, z něhož pak tehdejší ředitel John Brennan vypěstoval Russiagate.) Skupina bývalých pracovníků CIA a NSA však tvrdí, že kopie emailů musela být pořízena na místě některým členem DNC. Řada počítačových odborníků s tím souhlasí. Podezření padlo na sedmadvacetiletého informatika Setha Riche. Jenže chybí důkazy a Seth už nepromluví. Byl za stále nevysvětlených okolností zavražděn nedlouho po úniku inkriminovaných emailů.
Z téměř devíti tisíc dokumentů o amerických tajných službách, které Assange zveřejnil, jsme se dozvěděli, že CIA ovládá zadní dvířka, backdoors, nebo trojské koně, malwarms, jimiž se může dostat do počítačů, Apple iPhonů a operačních systémů Android a Google. Teoreticky by mohla číst tento článek s vámi, neboť dokáže otevřít backdoor ke každému PC, které používá Microsoft Windows. Vyvinula také program, který každý rozhovor na Skypu a chytrém telefonu umí přepsat a uložit do paměti pro možné budoucí použití. Kancléřce Angele Merkelové spadly růžové brýle, když se dozvěděla že špiclové z amerického konsulátu ve Frankfurtu poslouchali a zaznamenávali její telefonické rozhovory. Malwarm, nazvaný „Plačící Anděl“ podle jedné epizody britského televizního seriálu Dr. Who, může oživit špičkový model značky Samsung i když jej vypneme, naslouchat všemu, co si povídáme, skrytě nás sledovat kamerou a zaznamenat zvuk i obraz.
Špiclování lidí je nejen morálně a mravně odpuzující, ale také ohrožuje naše základní právo na soukromí a urychluje skluz společnosti k totalitě.
Pomineme-li Assangovy názory a politické sklony, jeho případ není o tom, zda ho máme rádi nebo ne, či zda ho považujeme za hrdinu nebo za zločince, ale o něčem zcela jiném. Potažmo, člověk může Wikileaks opovrhovat a nesouhlasit se vším, co představuje. Ale nemůže, anebo v obecném i vlastní zájmu by se neměl stavět za odsouzení Assange a rozbití Wikileaks, protože to ve svých důsledcích povede k okleštění práv, na nichž závisí každý sdělovací prostředek, který dává prostor k vyjádření samostatně myslícím novinářům i jejich čtenářům.
Když Assange vydají do USA, kde bude postaven před soud, dostane příkladně těžký trest vězení se zostřenými podmínkami jako v Guantanamu. Jeho potrestání bude sice nezákonné a protiústavní, ale účel světí prostředky, ten je pro USA dvojí:
- Zneškodnit Assange a rozmetat Wikileaks
- Vytvořit právní a soudní precedent ke kriminálnímu stíhání svobodomyslných žurnalistů a nepoddajných informačních zdrojů ze styků s nepřátelskou mocností a ze špionáže.
Výklad těchto obvinění státem je široký a nedohledný jako oceán, představivosti žalobců se meze nekladou a soudcům je jasné, na které straně je chléb namazaný.
Nebezpečí pro nás spočívá v napodobitelích. Matka všech demokracií, má takové šikovné kladivo na paličaté psavce, jistě si řeknou naši mocipáni, proč bychom si ho také nepořídil, když je náš příklad a vzor?