Vladimír Putin v rozhovoru s Tuckerem Carlsonem v souvislosti s teroristickým útokem na plynovod Nord Stream II řekl důležitou větu, nad níž je třeba se vážně zamyslet:
V propagandistické válce je velmi obtížné porazit Spojené státy, protože Spojené státy ovládají všechna světová média a velmi mnoho evropských médií. Konečnými vlastníky největších evropských médií jsou americké nadace. Copak to nevíte? Takže je možné se do této práce zapojit, ale je to, jak se říká, dražší. Můžeme jen odhalit naše informační zdroje, ale nedosáhneme výsledků. Celému světu je jasné, co se stalo, a dokonce o tom mluví přímo američtí analytici. Je to pravda.
Jaký je modus operandi Spojenými státy vedené propagandistické části „hybridní války“?
Předně je to vymyšlení nového názvu (hybridní válka) pro prastarou válečnou taktiku, o níž prokazatelně píše Sun-c‘ již v 6. století ante. Pak je nutno z jejího vedení osočit protivníka při jakékoliv příležitosti, okamžitě, aniž se cokoliv vyšetří! Poté to osočení neustále po goebbelsovsku opakovat, i když se třeba později šetřením prokáže něco jiného, anebo když stopy zločinu směřují spíše ke zloději, který pořvává „chyťte zloděje“!
Příklady?
- V roce 2008 proběhl gruzínsko-ruský konflikt, a NATO dokonce ještě v nedávné době z jeho vyprovokování osočilo Rusko, přestože vyšetřovací komise EU již v roce 2009 vydala zprávu, že konflikt začala Gruzie. Eurokomisařka Věra Jourová pro boj proti desinformacím to bezpochyby ví, ale nedělá nic. A kdo mlčí, souhlasí, a v případě trestného činu se stává spolupachatelem.
- V únoru 2014 vznikl ozbrojený konflikt na Majdanu, ale pučistická vláda, která poté ovládla Ukrajinu, dodnes nevyšetřila, kdo vraždil. Vládě přitom ve vyšetřování nic nebrání. Po celou dobu je však z masakru obviňován svržený „proruský“ prezident Janukovyč.
- V květnu 2014 bylo v hrůzné tragédii v Oděse upáleno téměř 50 lidí. Pučistická vláda, která ovládla Ukrajinu, dodnes nevyšetřila, kdo masakr způsobil. Vládě přitom ve vyšetřování nic nebrání – snad kromě vědomí, že by musela pálit do vlastních řad.
- V červenci 2014 bylo nad Ukrajinou sestřeleno malajsijské dopravní letadlo MH17. Z tragédie bylo okamžitě osočeno Rusko. Takzvaná vyšetřovací komise, složená z nizozemských, belgických, australských, ukrajinských – nikoliv však ruských! – „expertů“ došla k závěru, že Rusko je za tragédii odpovědné. Okresní soud v Haagu za to odsoudil dva Rusy. Pak však přišlo rozhodnutí Nejvyššího soudu OSN (Mezinárodního soudního dvora, IJC) z 31. ledna 2024, kterým soud odmítl ukrajinský návrh rozhodnout o údajné ruské roli při sestřelení MH17 a odmítl ukrajinskou žádost o odškodnění od Ruska.
- V březnu 2018 byl v anglickém Salisbury otráven Sergej Skripal a jeho dcera Julie. Z útoku bylo velmi pohotově osočeno Rusko, nicméně vyšetřování nic neprokázalo, kromě hory pochybností, mnoha děr a dokonce nesmyslů v líčení události. Skripal, přestože přežil, od té doby nikdy v médiích nevystoupil, aby podal svědectví, což je dosti pozoruhodné, spíše však výmluvné.
A nyní Alexej Navalnyj. Za jeho smrt byl okamžitě – což je při vedení hybridní války přímo principem – osočen Putin. Žádné vyšetřování dosud neproběhlo, ale utrápený americký prezident už dštil oheň a síru na ruskou adresu, začal Navalným a pokračoval poněkud komicky údajným ruským potenciálem umístit do vesmíru zbraně, které by mohly likvidovat americké satelity, a přestože prý žádné nebezpečí Spojeným státům nehrozí (to kvůli zdůraznění, jak to má vláda pevně v rukou), přece jenom Spojeným státům nebezpečí hrozí (to kvůli ochotě přisypat ze státního rozpočtu do žlabu vojenskoprůmyslového komplexu). Každopádně si prý Rusové zaslouží potrestat.
O smrti amerického reportéra Gonzala Liry v ukrajinském vězení se však tento zapomětlivý stařík nějak zmínit – zapomněl??
Alexej Navalnyj byl údajně největším a nejnebezpečnějším kritikem Putina, ačkoliv – a píšou to dokonce i Aktualne.cz – vystupoval velmi ostře proti migračnímu přílivu do Ruska, souhlasil s ruským postupem proti Gruzii, souhlasil s připojením Krymu k Rusku, neviděl rozdílu mezi Rusy a Ukrajinci (což je decentně naznačené zpochybnění ukrajinské svébytnosti) a až do února 2022 Západ odrazoval od vyzbrojování Ukrajiny (tedy od zvyšování tlaku na Rusko). Zdá se být jisté, že ještě mnoho z Navalného názorů neznáme, protože se nedaly propagandisticky využít proti Putinovi, jako třeba Navalného nesouhlas s ruskou vojenskou akcí proti Ukrajině v únoru 2022.
Navalnyj zřejmě tušil, že se svými zčásti protiputinovskými názory by mohl posloužit jako údajná oběť hrůzné Putinovy vlády. Zřejmě cosi tušil, či byl dobře informován – proto v době, kdy byl zastřelen opozičník Boris Němcov, Navalnyj úmyslně porušil pravidla domácího vězení a nechal se policejně zajistit: svěřil svou bezpečnost do rukou ruské policie a přežil. Němcov nikoliv.
Po nesmyslném osočení Ruska z otravy novičokem v letadle (ze všech pasažérů byl otráven sám) byl léčen v Německu, avšak proti všemu očekávání se vrátil do Ruska, zřejmě proto, aby neskončil jako Skripal (který se chtěl také vrátit do Ruska). Opět lze dovodit, že v Rusku se cítil bezpečněji. Byl internován, ale naživu.
Lze spekulovat, zda zemřel bez cizího zavinění, anebo zda mu někdo „pomohl“. V tomto bodě je důležité zopakovat to, co propaganda bude nyní usilovně zamlčovat – vlastní Navalného výrok, že Putin si jeho smrt nepřeje, protože by mu v ničem nepomohla. Skutečně Putinovi nepomůže, protože bude v rámci čím dál hysteričtější hybridní války zneužívána proti němu.
A to i když nebylo nic vyšetřeno a v civilizovaném světě platí presumpce neviny. To ale mluvíme o civilizovaném světě, nikoliv o Spojených státech, kde Navalného smrt dozajista ovlivní debatu o vojenské pomoci Ukrajině, což je již aktuálně podporováno hromadným hýkáním na mnichovské bezpečnostní konferenci, jejíž účastníci by však měli jako experti být zdrženliví, a ne se chovat jako stádo, do něhož vstoupili zlí duchové, a ono se rozběhlo skočit do moře, jak se píše ve starých knihách.
I když vlastně – nebyl by to tak špatný nápad!