PhDr. Zdeněk Zbořil: Proti Rusku pokračujeme v nenávistném „řeporyjském stylu“

V těchto dnech proběhlo v Černínském paláci jednání a školení všech našich velvyslanců.

Není to noc mimořádného, je to vlastně výroční setkání velvyslanců ze všech možných koutů světa, které se koná vždycky v létě.

Má to svůj význam, protože se zde vyřizují úřední záležitosti, které se nedají sdělovat poštou nebo nějakými tajnými spojeními, ale nepamatuji si, kdy toto setkání nebylo, dokonce si ani nejsem jistý, zda v době covidové nebylo. Ale jinak je to naprosto standardní setkání, které známe z dějin české diplomacie po desetiletí a je to zajímavé vlastně jedině tím v jaké mezinárodněpolitické situaci se to odehrává, Protože se tam setkávají lidé z různých koutů světa,  kteří přece jenom nemají osobní kontakt s vedením ministerstva. V tomto aktuálním případě s novým vedením ministerstva, jehož členové jsou mnohým velvyslancům neznámí, ale také vzhledem k mezinárodní situaci, která je  při této příležitosti definovaná hlavou státu, vládou a bezpečnostními složkami. Proto mohlo být toto letošní setkání zajímavé a mohlo být  i „školením“ a nebo nějakým  „poučováním z krizového vývoje“.

Co jsme se dozvěděli a nedozvěděli…

Co jsme se o tom jednání dozvěděli, byly skutečně jenom kusé informace. Víme z úst pana předsedy vlády, že hlavním cílem české zahraniční politiky je nezanedbávat Ukrajinu, potom také, že se máme starat o jiné zájmy České republiky a pak, z úst těch jiných představitelů, že ruská zahraniční politika je naším úhlavním nepřítelem, soupeřem. Ty jednotlivosti, co se dostávají na veřejnost nejsou ani tak důležité, protože jsou to takové novinářské nedůležité „letní“ informace, ale samozřejmě je zajímavé to, co se nevyneslo na veřejnost a co se objevuje teprve po skončení tzv. sletu velvyslanců.

A to je třeba předvolání velvyslance Ruské federace ministrem zahraničních věcí a vyslovení mu pokárání vůči projevu zástupce Ruské federace v OSN, který se týkal odsouzení toho nešťastného výroku paní ministryně Černochové, který vyzněl jako jakési pokárání v podání pana Lipavského nejenom ruského velvyslance v Praze, ale celé Ruské federace. Musíme si uvědomit, že je to jedna z nejvyšších forem vyslovení nedůvěry a obvykle k tomu dochází v předvečer vyhlášení války nebo vypuknutí nějakého ozbrojeného konfliktu. Takže pokud to pan ministr myslel vážně, a o tom nepochybuji, tak bychom tomu měli přece jenom věnovat větší pozornost než česká média.

A ten druhý významný projev, nebo spíš komentář k tomu, pochází z úst Pavla Žáčka, který ve svém interview na Parlamentních listech s atraktivním titulkem, který šíří „informaci“, že „Ukrajina zvítězí a RF bude rozdělena, Rusko zanikne a  zmizí z mapy světa“. To řekl předseda branně bezpečnostního výboru Poslanecké sněmovny, stejně jako několik dalších významných vět, kterými odsoudil nejenom ruskou zahraniční politiku, ale zejména celé vedení Ruské federace, řekl bych v  „řeporyjském stylu“. To, o čem jsme mluvili před dvěma lety jako o úletu pana starosty z Řeporyjí, tak to teď  zaznělo z úst významného představitele zákonodárné moci ČR,  a možná by stálo za to se tomuto vyjádření někdy věnovat trochu podrobněji.

Příspěvek byl publikován v rubrice Analytika, Politika se štítky . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.