Zpravodajství o válce na Ukrajině se v posledních týdnech mění, už to není úplně jednostranné zpravodajství. Ale objevují se i zprávy z Ruska, zkrátka to vypadá, jako že nevíme, co se tam pořádně děje.
Já si myslím, dokonce, že je to pro odborníky zásadní změna, i když pro běžné konzumenty informací je to ne zcela srozumitelné. Když si představíme, že tady byla kampaň o nadcházející ofenzivě ukrajinské armády, která se rozplynula do vytracena, tak najednou se dovídáme jenom o partyzánských nebo chcete-li teroristických akcí proti civilním objektům. To vyvolává na ruské straně přiměřenou odpověď, nebo alespoň častější odvetné akce na západní Ukrajině, což do této doby nebylo.
Strany konfliktu se trumfují…
To že se mluví o posilování vojenských kontingentů na různých částech toho vojenského operačního prostoru, tak tomu můžeme rozumět, to je docela i přirozené. Koneckonců zbývají dva, tři měsíce do podzimu, do toho blátivého podzimu, takže pokud by se mělo něco na bitevním poli rozhodnout, tak se to musí odehrát teď, v těchto dnech, a to se zdá, že se neděje. Je to nahrazováno kampaňovitým zpravodajstvím o tom, že Spojené státy vycvičí osm pilotů pro létání na F-16, ale to je ve válce informací vlastně zanedbatelná informace, protože proti tomu vymýšlí druhá strana zase něco jiného.
Najednou se dozvíme, že Írán disponuje schopností vyrábět rakety dlouhého doletu, včetně jejich motorů a pohonů, a na tom je snad pro vojenské odborníky zajímavé to, že se zdá, že technologie z ruského vojenského průmyslu se začínají objevovat nejenom v Íránu, ale třeba i v Korejské lidově demokratické republice. A kde jinde ještě by se mohlo něco podobného odehrávat? Zřejmě oblast bývalé „Sovětské střední Asie“ je schopná přijmout nejen pašeráky, kteří obcházejí všemožné sankce a ty, kteří dovážejí luxusní zboží do ruských obchodů. Ale tímto směrem může také procházet obchod se zbraněmi, a to nejenom směrem tam, ale i směrem zpět.
A vlastní zpravodajství…
Dnes se z východního bojiště stalo tržiště lehkých i těžkých palných zbraní. A Evropa se začíná pozastavovat nad tím, co vlastně a jak kvalitní věci na Ukrajinu dodala, nejenom na toto bojiště dodala a co se tam používá. Případně zneužívá ve prospěch nikoliv boje Ukrajinců, ale řekněme i usilování nebo snahy těch, kteří na té válce chtějí vydělat.
My jim „pracovně“ a ochotně říkáme oligarchové, ale to jsou celé klany obchodních kontaktů, které mohou hrát roli ve prospěch plutokracie. Hlavně ale se informace k tomuto aktuálnímu fenoménu globalizovaného světa obtížně obstarávají.
Takže kdybych to chtěli uzavřít, dovolil bych si konstatovat, že zpravodajství o válce na Ukrajině, nebo o situaci na ukrajinských bojištích, zdaleka není dáno tím, jak o ní informují ti, kteří jsou na místě, ale tím, jak o nich chtějí informovat zpravodajské agentury, které začínají být stále více a více opatrnější a obávají se toho, aby se ty jejich omyly nedostaly brzy na světlo.