V těchto dnech si připomínáme 80. výročí smrti († 8.9.1943) Julia Fučíka, novináře, spisovatele, hrdiny českého protinacistického odboje.
Jeho „Reportáž psaná na oprátce“ byla přeložena do 91 jazyků světa, vyšla v zahraničí v 317 vydáních a stala se dokonce naší nejvíce překládanou knihou.
V Americe by jeho „Reportáž“ byla bestselerem, Hollywood by bojoval o autorská práva, přední herecké osobnosti by snily o roli v jeho příběhu. Jsme ale doma v Čechách, kde statečnost jiných pod mikroskopem zkoumají různé figurky.
Julius Fučík byl 8. září 1943 popraven ve věznici Plötzensee v Berlíně. Fučíkovi bylo 40 let, nejkrásnější léta života… Své komunistické přesvědčení nikdy neskrýval. Mezi jeho blízké přátele patřily významné prvorepublikové osobnosti, jako byl F.X. Šalda, Jan Werich, Milena Jesenská, Jožka Jabůrková, Vladislav Vančura… mnozí z nich skončili také na popravišti.
Atentát na Heydricha, to byly tisíce popravených, ale i plná náměstí, která přísahala věrnost Říši. Příběh o statečnosti i o zradě se stal podkladem pro jeho „Reportáž“. K záchraně 167 lístků z pankrácké cely 267 se spojila odvaha spoluvězně „táty“ Peška, dozorců Hory a Kolínského i statečné rodiny od Humpolce, která ukrývala 167 lístků. A navíc také poslední vůli popraveného předsedy protektorátní vlády generála Eliáše.
Slova z Fučíkovy „Reportáže…“ jsou nadčasová, pamatujme si je:
Byly vyvražděny celé rodiny hrdinů. Zamilujte si alespoň jednoho z nich, jako synové a dcery a buďte naň hrdi, jako na velkého člověka, který žil budoucností. Každý, kdo věrně žil budoucností a pro její krásu padl, je postavou z kamene tesanou.
Poslední stránka, poslední věta: „Lidé, měl jsem vás rád. Bděte!“. Po květnu 1945 se stal Julius Fučík symbolem českého odboje. Ale to Fučík již nemohl ovlivnit.
Po listopadové euforii začal další soud nad Fučíkem. Novodobí soudci se snažili udělat z Fučíka zrádce, pod drobnohledem pátrali, archivy převraceli, špínu kydali… Fučík obstál. Před třemi lety publikoval historik Jan B. Uhlíř některá nová fakta o Fučíkovi, včetně výslechových protokolů gestapa. Fučík i zde obstál!
Na rozdíl od jiných měst, obcí, doma i v zahraničí jméno J. Fučíka v Praze nenaleznete, mocní zde určují, kdo je hrdina a kdo ne. Hrdinu odboje odstranili i z Pantheonu Národního muzea. Jeho místo zaujal císař František Josef I., za kterým jsou statisíce válečných obětí a to jen ty z českých zemí.
Cestou za svými předky pravidelně procházím kolem čestného pohřebiště sovětských hrdinů padlých při osvobození Československa, nedaleko od nich je i socha J. Fučíka, pravidelně zde hoří svíčky, leží květiny… Lidé na rozdíl od těch „mocných“ nezapomínají.