Britský časopis The Economist minulý týden napsal, že právo veta zemí Evropské unie musí být omezeno.
V 36členné unii se možná některé (menší) země budou muset vzdát práva komisaře. Spornější, ale nutnou změnou by bylo, aby se více rozhodnutí přijímalo kvalifikovanou většinou, přičemž velké země by měly větší váhu než ty malé. V současné době musí být důležité oblasti politiky – včetně zahraniční politiky, hospodářských sankcí, policejních záležitostí a daní – odsouhlaseny jednomyslně všemi 27 členskými státy. Francie a Německo si přejí, aby více oblastí nemohla vetovat jedna či dvě nepoddajné země. Mnoho malých zemí se však domnívá, že takové právo veta zachovává jejich suverenitu. A velká část střední Evropy již nyní nedůvěřuje rozhodnutím, která byla koncipována v Paříži a Berlíně a která by jim byla vnucována.
The Economist dospěl k závěru, že „po rozšíření EU na 36 zemí by bylo pošetilé umožnit vládě jedné země vetovat kolektivní počiny, jako je tomu nyní v případě zahraničních věcí a daní“.
O několik dní později v projevu na College of Europe v belgických Bruggách prezident České republiky Petr Pavel prohlásil, že je třeba diskutovat o vzdání se práva veta. Celý projev v angličtině, včetně úvodního slova, najdete zde.
Otázka rozšíření se pochopitelně pojí s otázkou efektivity EU – tedy otázkou, která v menších a středně velkých členských státech není příliš populární. Musíme však být připraveni v domácí diskusi zvážit různé návrhy, jak upravit rozhodovací proces EU, včetně přechodu k hlasování kvalifikovanou většinou v některých oblastech. Musíme zvýšit povědomí o tom, že stabilita a moc – jinými slovy schopnost společně jednat – jsou naším sdíleným zájmem.
The Economist čtou intelektuálové z celého světa, možná i z Hradu.
O autorovi podrobněji ZDE