Jen těžko se sbírají slova díků za její velké dílo. Celá desetiletí psala články, které zůstanou živoucím vyznáním její velké lásky a víry k rodné zemi. Lásky k vlasti a víry v její lepší budoucnost. Moje bary – červená a bílá, dědictví mé poctivost a síla, napsal kdysi K.H. Borovský.
Milá paní profesorko,
při Vašem nedávném jubileu jsem Vás přirovnala ke slovanské lípě, která nezištně rozdává svou sladkou vůni, která poskytuje ochranný stín všem kolemjdoucím. Nelze zcela vystihnout bohatství Vaší krásné češtiny. Těžko se hledají slova díků za všechny Vaše články v našem tisku, které byly zdrojem poučení a informací o naší historii.
Za dobu našich kontaktů jsme si vytvořily vztah, který si ponesu dál v sobě jako dar, kterého se mi od Vás dostalo.
Hluboce se skláním před Vaším dílem.
Teď, když prožíváme poslední dny léta, odešla jste tak lehce, jako když se k odletu rozhodla hejna vlaštovek. Náš smutek zmírňuje fakt, že jste po bohatém a plodném životě zanechala nemalý literární odkaz.
Děkuji Vám za Vaše postoje, za Vaši neohroženost. Skláním se hluboce před Vaší památkou.
V srdcích nás všech, kteří jsme si Vás vážili a kteří jsme Vás měli rádi, budete žít i nadále. Nadále budou žít Vaše články, nejenom pro nás, ale i pro ty, co po nás přijdou.
Vážená paní profesorko Kučerová, děkujeme.
MARIE VESELÁ, předsedkyně Výboru národní kultury, Brno