Jsem Čech
Jsem Čech — a věřte, Čechové
jsou dobrý, čacký lid,
a kdo to říká, na svůj rod
že nemám hrdý být?
Jak jiní mám svůj rodný kraj,
své matky krev a řeč,
jak jiní umím držet pluh
i kladivo a meč!
A já se v Čechách narodil
a zůstanu, kde jsem!
já též dvě zdravé ruce mám
a srdce pro svou zem!
A pyšným-li kdo nad námi,
má vlast je hrdou též:
však naši také vyhráli
tak mnohou slavnou řež!
A domov svůj si ubránil
až do dnes věrný Čech,
a dá-li Bůh, vlast uchrání
i dál od škůdců všech!
Byli jsme a budem
Byli jsme a budem,
jak jsme byli dosud,
ranami a trudem
nezlomí nás osud.
Přes vln burné vzteky
na své české skále
bili jsme se věky,
bít se budem dále!
Prapory jsou zdrány,
krov je hříčkou hromu,
přec jen budem pány
my ve vlastním domu.
Ať se moře pění
v krve proudu rudém,
vzdorni, nezlomeni,
byli jsme a budem!