Poté, co Petr Fiala ukončil svůj soukromý výzkum cen Nutelly u nás a v zahraničí, a podnikl epochální výlet do Afriky, z něhož se pak několik dnů zotavoval, vyslal občanům signál, že stávky se mu nelíbí, natož ta masivní, k níž má dojít 27. listopadu:
Nejde jim o kvalitu školství, chtějí jen využít složité situace… To, co se chystá v pondělí, je nezodpovědné, už jen proto, že je do toho zapojeno školství, kde naše vláda přidává finanční prostředky. Nejen, že do něj investujeme finanční prostředky, ale také provádíme potřebné reformy, jež povedou k tomu, že naše děti budou mít kvalitní vzdělání.
Zamysleme se tedy nad tím, komu v této společnosti (ne)záleží na kvalitě školství. Zda jsou to stávkující, nebo kabinet Petra Fialy.
- Před parlamentními volbami v roce 2021 Petr Fiala sliboval učitelům platy ve výši 150 % průměrné mzdy, což je evropský standard. Za vlády současné pětikoalice se však úroveň platů našich pedagogů propadá.
- Tristní stránkou školství není ovšem jen situace českých učitelů. Důvod k protestům mají též nepedagogičtí pracovníci, například kuchařky, školníci a uklízečky, kterým kromě nízkých platů hrozí i propouštění.
Petr Fiala se ohání argumentem, že se údajně chystají reformy, které mají vést ke zkvalitnění vzdělání.
Skutečnost je ovšem taková, že ony „reformy“ jen mají uspíšit proces, kdy školy místo toho, aby učily děti myslit, tak je indoktrinují, co si myslet mají. Jejich cílem je dokonat proces kastovnictví našeho školství, kdy bude docházet k redukci učiva a tomu, že si dítě má samo zvolit, zda mu bude stačit nějaké definované minimum, či se bude chtít vzdělávat nad plán. Je jasné, že děti ze sociálně slabých rodin nebudou inklinovat k žádným nadplánům – nebudou mít pro své vzdělávání ani podmínky, ani motivaci.
Zato děti z rodin, které jsou oporou tohoto systému, budou pochopitelně motivovány více než dost. Přesně takto vznikají rozdíly, které bychom mohli nazvat třídními či kastovními. Na jedné straně tak budou i nadaní jedinci z procesu vzdělávání vyloučeni, na straně druhé i jedinci průměrní a podprůměrní dosáhnou vysokoškolských titulů, protože budou mít za sebou finanční zázemí svých rodičů a současně budou správně ideologicky tvární. Nebude tedy nijak vadit, že jim nic nebudou říkat základní data naší historie, ovšem budou přesně vědět, že mají hájit Green Deal či podpořit agresora, kterému stávající systém fandí – a naopak odsoudit toho, proti komu tento režim bojuje.
Pro jistotu se zruší známkování a další mechanismy, které mají kvantifikovat žáky podle úrovně jejich znalostí – a místo toho budou oceňováni ti, kteří se bezchybně naučí reprodukovat režimem požadované fráze, i když jejich pravopis a jejich znalosti budou žalostné.
Pravomoc učitelů bude minimální až nulová. Buď se učitel dobrovolně stane sériovým produktem k šíření vládní propagandy, nebo bude ze školství vyčleněn, jako se to stalo například učitelce Martině Bednářové, která si dovolila vést žáky k diskusi. Ve školství za Fialovy vlády se zásadně nediskutuje a nepřemýšlí.
Petrovi Fialovi – a potažmo celé jeho vládě je naprosto jedno, jak nízká úroveň českého školství. Petr Fiala potřebuje materiál tvárný a poddajný. Nebouřící se, nestávkující. Neřeší, kolik dětí si nemůže dovolit školní obědy. Nezabývá se tím, nakolik již porušil, co před lety sliboval. Neměli bychom zapomínat ani na fakt, že v letech 2012-2013 se stal ministrem školství.
Je to vláda Petra Fialy, které vůbec nejde o naše školství. Protivládní stávka je tak zcela na místě. Jen by nemělo skončit pouze u učitelů a nepedagogických pracovníků. Důvody ke stávce mají rovněž lékaři a další pracovníci ve zdravotnictví – a mají k ní státní zaměstnanci, zejména propouštění úředníci, jejichž agendy jsou v některých případech bez náhrady rušeny. A stávkovat by měli rovněž dělníci z firem, které vinou katastrofální energetické politiky vlády budou firmy krachující pro svou nekonkurenceschopnost propouštět.
Situace nazrála ke generální stávce. K celonárodnímu odporu proti bezprecedentně nejhorší vládě v českých dějinách. Je nejvyšší čas, aby tento kabinet přestal signály vysílat – ale rovněž nějaký ten signál obdržel. Signál, že většina českého národa má už jeho působení doslova plné zuby.
Najevo dejme…
Spojme své síly – z toků, jež se spojí
posléze vzniká velmi dravý proud.
Směřujme k cíli – sjednoťme se v boji,
jenž se nás týká. Svorně zkusme plout.
Stojíme proti bandě, jež nás dusí:
Někdo již musí najevo jí dát,
že se vše hrotí, že jí páchne z pusy,
a žádné plusy nemá z ní náš stát.
Najevo dejme, že je lhůta prošlá,
trpělivost nám s ní už vážně došla.
Najevo dejme, že nás nezlomí.
Řekněme nahlas, že nám tma již stačí,
že chceme světlo, teplo – že je k pláči
vláda, jež nemá žádné svědomí.