Prof. Alan Dershowitz: Teroristé Hamásu jsou dnešními nacisty

Některé skupiny, které podpořily znásilňování, stínání hlav, upalování zaživa, masové vraždy a únosy Židů Hamásem, jsou aktivní za práva gayů, Židů, feministek a progresivistů. Pokud by členové těchto skupin skutečně navštívili Pásmo Gazy, byli by Hamásem povražděni.

Hamás netoleruje gaye, Židy, feministky ani progresivisty. Ve skutečnosti byli mezi lidmi s podřezaným hrdlem, mezi znásilněnými ženami, mezi zavražděnými a unesenými oběťmi i gayové, Židé podporující Palestince, feministky, progresivisté i nežidé. Na ničem z toho Hamásu nezáleží. A je jedno, jestli jste Žid nebo Izraelec nebo jestli jste jim jen náhodou zkřížil cestu, pro Hamás jste jen terčem jeho barbarství.

Mnoho univerzitních studentů a učitelů nejen v Německu, ale i na Harvardu, Yale, Georgetownu a dalších amerických univerzitách podporovalo v 30. letech 20. století nacistické Německo. Dnešním ekvivalentem nacistů je Hamás. Studenti a lidé podporující Hamás tedy dnes podporují nacismus. Historie je bude soudit stejně, jako soudila kolaboranty s nacismem. Na snímku: Studenti Kalifornské univerzity protestují proti Izraeli. 23.10.2023, Los Angeles, náměstí Bruin Plaza.

Proč tuto rasistickou organizaci podporuje tolik lidí patřících do skupin, které se Hamás snaží zničit? Odpověď je jasná: tito fanatici nenávidí Židy a jejich národní stát. S podporou palestinského lidu, který je Hamásem utlačován, to nemá nic společného.

Pokud by tito demonstranti skutečně chtěli podpořit palestinský lid, tak by demonstrovali za svobodu projevu, svobodu tisku, proti používání lidí jako lidských štítů, za spravedlivé soudní procesy, rovnost před zákonem a zejména za osvobození Palestinců od represivní vlády a zkorumpovaných vůdců, kteří žijí v pětihvězdičkových hotelech v Kataru a jsou tak daleko od katastrofy, kterou vyvolali. Nic společného to nemá ani s podporou národů bez vlastního státu ani národů utlačovaných nebo okupovaných obecně. O Kurdech bez vlastního státu, utlačovaných Ujgurech a dalších skupinách, které si zaslouží jejich podporu, tito selektivní pokrytci mlčí. Tyto fanatiky zajímají pouze Palestinci, protože ti jsou údajně utlačováni Židy. Motivací těchto fanatiků je nenávist k Židům, nikoliv láska k Palestincům nebo k jiným etnickým skupinám.

Připomeňme si, že projevy podpory teroristickému hnutí Hamás začaly ještě předtím, než Izrael zareagoval na barbarství Hamásu ze 7. října. Byly to projevy podpory tomu, co Hamás udělal nevinným Židům: znásilňování, stínání, masovým vraždám, únosům a nevýslovnému mučení. Bylo to napadení a viktimizace Židů, které stimulovalo tyto projevy antisemitismu. Na Hamás se za jeho zločiny sneslo jen málo kritiky. Nejzuřivěji byl přitom démonizován Izrael kvůli tomu, že je národním státem židovského lidu. To, že existuje mnoho arabských a muslimských států, je samozřejmě naprosto v pořádku. A typické pro tuto šikanu je to, že démonizace Židů nastala v době, kdy byl Izrael nejslabší a nejzranitelnější, kdy hluboce truchlil nad ztrátou mnoha nevinných civilistů.

Mezi nejvíce pokrytecké zastánce Hamásu patří skupina Gays for Gaza (Gayové pro Gazu). Duhové vlajky a plakáty identifikující demonstranty jako gaye jsou na protiizraelských demonstracích vyzývajících ke zničení národního státu Židů vidět velmi často. V Pásmu Gazy jsou duhové vlajky a plakáty nezákonné. Každý, kdo by se tam s nimi ukázal, by byl zabit, stejně jako například velitel Hamásu Mahmoud Ishtiwi, který poté, co byl obviněn ze sexu s jiným mužem, byl bez milosti mučen a později popraven.

Gayové z Pásma Gazy mnohdy hledají azyl v Izraeli. Tel Aviv je pro gaye jedním z nejvstřícnějších měst na světě. Ale to pro fanatické gaye žijící na Západě nic neznamená: jejich nenávist vůči Židům je pro ně daleko důležitější než jejich starost o palestinské gaye, kteří to vůbec nemají lehké.

Ještě horší je skupina klamně pojmenovaná Jewish Voice for Peace (Židovský hlas pro mír), která dlouho sloužila jako zástěrka pro Hamás a jiné protiizraelské teroristické skupiny. Tato skupina o sobě tvrdí, že je antisionistická a že je proti existenci Izraele, ale mnoho jejích členů a příznivců jsou zarytí antisemité. Mnoho členů skupiny Jewish Voice for Peace Židy nejsou, navzdory jejímu pojmenování. Pokud by se židovští členové této skupiny pokusili protestovat v Pásmu Gazy, tak by byli zavražděni nebo uneseni.

Hamás, stejně jako nacisté, nerozlišuje mezi Židy na základě jejich politických názorů, o čemž svědčí skutečnost, že někteří ze Židů zavražděných 7. října byli kritičtí vůči izraelské vládě a v některých případech dokonce vůči sionismu samotnému. Násilníkům a vrahům Hamásu to ale nevadilo. Pro ně je Žid Židem, bez ohledu na to, zda je členem skupiny Jewish Voice for Peace nebo pravicové politické strany Likud.

A pak tu máme ještě feministky, progresivisty a odborové svazy – ti všichni podporují brutalitu Hamásu a staví se proti existenci Izraele.

Hamás je jednou z nejvíce antifeministických skupin na světě. Podřizuje ženy rozmarům jejich manželů a otců a toleruje, ne-li přímo podporuje, bití manželek a „vraždy ze cti“ žen, které údajně zneuctily své rodiny.

Hamás vězní pokrokové kritiky a nepovoluje nezávislé odborové svazy. Jeho členové vykořisťují dělníky, využívají dětskou práci a dětské vojáky. Hamás se však od těchto fanatiků, kteří jsou ochotni mu vše prominout, jen když vraždí Židy – žádné kritiky nedočká. Jestli tohle není antisemitismus, tak nevím, jak ho definovat.

Ano, i Židé mohou být antisemité. Stejně tak gayové, feministky, progresivisté, socialisté a ostatní krajní levičáci. Hitler byl vegetarián. Někteří přední nacisté byli gayové. Kolaborantka s nacisty Gertrude Steinová byla lesba a Židovka.

Mnoho univerzitních studentů a učitelů nejen v Německu, ale i na Harvardu, Yale, Georgetownu a dalších amerických univerzitách podporovalo v 30. letech 20. století nacistické Německo. Dnešním ekvivalentem nacistů je Hamás. Studenti a lidé podporující Hamás tedy dnes podporují nacismus.

Historie je bude soudit stejně, jako soudila kolaboranty s nacismem.

ZDROJ (překlad: Libor Popovský, Helena Kolínská)


Prof. Dr. Alan Morton Dershowitz (* 1. září 1938 New York) je americký právník (emeritní držitel profesury Felixe Frankfurtera na Harvard Law School) známý svou prací v oblasti ústavního práva Spojených států amerických a amerického trestního práva. V letech 1964-2013 vyučoval na právnické fakultě Harvardovy univerzity, kde byl v roce 1993 jmenován profesorem práva. Dershowitz pravidelně přispívá do médií, je politickým komentátorem a právním analytikem.

Prof. Dershowitz je známý tím, že se ujímá kauz vysoce postavených a často nepopulárních klientů. Od roku 2009 vyhrál 13 z 15 případů vražd a pokusů o vraždu, které vedl jako odvolací právník v případech trestního práva. Dershowitz zastupoval takové známé osobnosti, jako jsou Mike Tyson, Patty Hearstová, Leona Helmsleyová, Julian Assange a Jim Bakker. V roce 2020 byl členem týmu obhájců prezidenta Donalda Trumpa v prvním pokusu o impeachment.

Příspěvek byl publikován v rubrice Analytika, Politika. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *