JUDr. Jiří Vyvadil: Orbán, aneb kdo vyhrál a kdo prohrál…

Mnohý je rozčarován z chování a výsledků jednání Petra Fialy nejen v Česku, ale i v zahraničí. Jde ve stopách československých přikyvovačů Brežněva a normalizátorů.

Když je na půdě EU, dovede jenom přikyvovat a ještě častěji jen bez povšimnutí mlčet. Na rozdíl od něho je Viktor Orbán v Evropě tou nejtěžší politickou váhou, kterou se snaží naklonit zástupci nejvyššího evropského mainstreamu, kteří skutečně něco politicky znamenají.

A tak Macron zve do Paříže Orbána k diskusím, a přijímá ho v okázalém stylu pomyslného pána Evropy a radí se s ním, co by se pro východní část Evropy mohlo udělat. Italská premiérka Melonni si velmi intenzivně volala s Orbánem a ještě v Bruselu s ním šla do vybrané restaurace, aby hledala styčné plochy a připravila možný kompromis ohledně možné půjčky Ukrajině ve výši 50 mld. eur.

Viktor Orbán už ví, že v EU dávno neplatí svoboda slova a sám to zažil, když jej vyhnali z nejsilnější frakce Evropských lidovců.

Kvůli jeho trvalému nesouhlasu s podporou Ukrajiny nyní hrozilo, že nedemokratická Evropská unie zvolí nejvyšší formy brutalistního nátlaku a peníze zadržované Maďarsku kvůli údajnému nedodržování právního státu (Orbánovci odmítali například výuku k různému sexuálnímu chování ve školách) měly připadnout Ukrajině.

Orbán trvale a otevřeně sází, že v amerických listopadových volbách v roce 2024 zvítězí Donald Trump, a proto prosadil významný kompromis podle původní pětileté půjčky na 50 mld na rozdělení po částech. A tak podle portálu Strana UA 1. února směřuje na Ukrajinu fakticky doslova záchranný baliček ve výši 12,5 miliardy eur.

Program je navržen pro roky 2024-2027. Tedy v průměru 12,5 miliardy eur ročně.

Orbán tak prosadil maximum možného. Jak poznamenává The Guardian, tak, jak si stanovilo Maďarsko, na konci roku 2025 proběhne samostatné hlasování. O tom, zda bude Ukrajině poskytnuta další tranše.

A do té doby se může dít mnohé, ba všechno.

Trump se může stát americkým prezidentem, odpadnou další příznivci Ukrajiny jako nizozemský premiér Rutte, český Fiala a další. A hlavně EU si může zažít (a měla by) své zemětřesení také.

A jako lákavá pravděpodobnost zůstává možnost pohry Ukrajiny či pád jeho čím dál nebezpečnějšího prezidenta Zelenského.

Tak kdo vyhrál a kdo prohrál?

Příspěvek byl publikován v rubrice Aktuality, Politika se štítky . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *