Sergej Glazjev je ruský ekonom, politik, akademik a bývalý poradce prezidenta Ruské federace Vladimira Putina v otázkách regionální ekonomické integrace.
Bývalý ministr zahraničních ekonomických styků Ruska, bývalý poslanec Státní dumy. Kandidát na prezidenta Ruské federace v roce 2004. Od 27.11.2008 zástupce generálního tajemníka Eurasijského ekonomického společenství. Doktor ekonomických věd, profesor, akademik Ruské akademie věd (od roku 2008), bývalý člen Národní akademie věd Ukrajiny (2009-2016), bývalý člen Národní akademie věd Běloruska (2021). Podle slov Glazjeva je jeho otec Rus a matka Ukrajinka.
Akademik Sergej Glazjev: U moci jsou bandité.
V ekonomické oblasti mezi jiným kritizoval činnost Centrální banky RF, která podle jeho mínění brzdí rozvoj Ruska odčerpáváním finančních prostředků z ekonomiky, když mezi jiným odmítá poskytovat úvěry. Kritizoval velké ruské průmyslníky a podnikatele, kteří privatizovali ruská aktiva ve prospěch zahraničních partnerů, kteří tak získali velké příjmy z těžby přírodních zdrojů Ruska a poté si zažádali o občanství Velké Británie a svůj kapitál uložili v daňových rájích.
Rusko pak má jediný, zato však zásadní problém a jde o problém vnitřní. V ruské vládě je veledůležitou osobou ředitelka Ruské centrální banky, jejíž politika slouží Západu a nikoli Rusku.
A Putin bez ohledu na varování jediného rozumného ruského ekonoma Glazjeva klade budoucnost Ruska do 
rukou proamerické ředitelky Ruské centrální banky. Jde o banku, která nikdy nesloužila zájmům Ruska a která dnes představuje nejcennější položku Washingtonu v jeho nadějích Rusko konečně a definitivně porazit. A skutečnost, že Putin tuto hrozbu nevnímá, se podobá dýce namířené na samotné srdce Ruska.
Glazjevova prohlášení v r. 2014 neignorovala dokonce ani ukrajinská média, když citovala jeho výrok, coby poradce prezidenta Ruské federace, že místo války nelze zvolit hanbu:
Chtěl bych připomenout slova Churchilla: „Kdo volí hanbu mezi hanbou a válkou, přijímá válku i hanbu zároveň.“ Tohle je moderní válka. To neznamená, že musíme přesunout naše tanky do Kyjeva, ale máme alespoň právo zastavit genocidu obyvatelstva.
Zpráva ukrajinských médií také uvedla, že Sergej Glazjev navrhl po vzoru amerických akcí v Libyi uzavřít nebe nad jihovýchodem Ukrajiny a vyřadit ukrajinská obrněná vozidla. Podle Glazjeva (rok 2014) to lze ještě udělat nyní, ale za šest měsíců už bude pozdě.
K tomu postačí zavřít nebe a použít stejný mechanismus pro potlačení vojenské techniky, který používali Američané v Libyi, když nejprve uzavřeli nebe, pak ze vzduchu stříleli obrněná vozidla, dělostřelectvo, letectvo a tak zneschopnili režim, se kterým bojovali. Stále máme příležitost to udělat, za šest měsíců už tato příležitost nebude existovat.
Podívejte se na dynamiku: pokud v prosinci 2013 byly v Kyjevě 2 tisíce nacistů, v únoru 2014 již 20 tisíc, v květnu už jich bylo 50 tisíc spolu s vojenským personálem, uprostřed léta jich bude 100 tisíc, v září jich bude 200 tisíc, do konce roku 2014 dají do zbraně 500 tisíc lidí.
Dostává se tak k moci silná vojenská mašinérie, orientovaná proti nám, nacpaná nacisty, ideologicky nasměrovaná proti Rusku… Konečným cílem celé této akce je válka s Ruskem. Když jsme ztratili Donbas, nebudeme schopni udržet mír, protože dalším deklarovaným cílem bude Krym.
Z ruských zdrojů zpracovala Naše Pravda
Akademik Sergej Glazjev:
Kulatý stůl 10. června 2014 o Donbasu (kráceno – česky)
Akademik Sergej Glazjev:
Kulatý stůl 10. června 2014 o Donbasu (plné znění – rusky)