Nemám tušení, proč francouzský prezident Macron svým prohlášením, že je připraven poslat francouzské vojáky do Oděsy, tak přičinlivě přiživuje plameny ukrajinské války.
A proč, aby toto své prohlášení ještě obohatil, dodává směrem k Putinovi: „Jsme jaderná velmoc a jsme připraveni“.
A stejně tak nemám tušení, co nebo kdo Macrona do tohoto agresivního postoje ustanovil.
Už dva roky píši, že Putin potřebuje tento konflikt ukončit, protože válka se šíří a stále víc se vymyká kontrole. Pokud totiž francouzský prezident skutečně pošle francouzské vojáky do Oděsy, znemožní tím zjevnou Putinovu snahu dokončit svůj vojenský úkol na Ukrajině, aniž by přitom vstoupil do války s NATO.
Válka se tedy rozšířila, evropští lídři nyní už otevřeně hovoří o přípravě na válku s Ruskem.a do NATO vstoupily další dvě země, Švédsko a Finsko. „Francouzské úřady zvažují vyslání svých vojáků na Ukrajinu už od roku 2023“, uvedl list Le Monde s odkazem na zdroje. Otázka vyslání francouzské armády na Ukrajinu byla podle těchto zdrojů projednávána v „nejpřísnějším utajení“ na Bezpečnostní radě v Elysejském paláci 12. června 2023. Krátce předtím se francouzský prezident vyslovil pro brzký vstup Ukrajiny do NATO.
Le Monde píše, že v předvečer druhého výročí invaze, 21. února 2024, Macron po ceremonii přenesení popela člena francouzského hnutí odporu Misak Manushyana do Pantheonu nastolil téma Ukrajiny v rozhovoru s těmi, kteří mu blahopřáli k jeho „krásnému projevu“. „V každém případě v příštím roce budu muset poslat některé ze svých lidí do Oděsy“, řekl Macron podle Le Monde. A náčelník generálního štábu francouzské armády generál Pierre Schill řekl stejnému listu, že Macronova slova jsou „především politickým a strategickým vzkazem“ Rusku o Macronově připravenosti k takovýmto krokům.
Úkolem armády v této situaci je „připravit co nejvíce možností, jak pomoci prezidentovi činit politická a vojenská rozhodnutí“.
Emmanuel Macron 26. února po konferenci vedoucích představitelů 20 evropských zemí prohlásil, že nevylučuje vyslání jednotek NATO na Ukrajinu. Proti se postavilo mnoho západních zemí včetně Německa a USA. A Kreml reagoval slovy, že přítomnost jednotek NATO na Ukrajině povede k přímému konfliktu s Ruskem.
Francouzský prezident 4. března upřesnil, že úřady neuvažují o vyslání francouzských vojáků na Ukrajinu, ale „zahajují diskuse a přemýšlejí o tom, co všechno lze udělat pro podporu Ukrajiny na jejím území“. Macron později dodal, že „nevyloučit něco, neznamená to udělat“. Na setkání s vůdci francouzských politických stran 7. března Macron řekl, že by neměla existovat žádná omezení na podporu Ukrajiny. Zástupce šéfa ruské rady bezpečnosti Dmitrij Medveděv v reakci na toto uvedl, že „pak už Rusko žádné červené čáry ve vztahu k Francii nemá“.
Při ukrajinském ostřelování ruské regionální metropole zahynuli dva lidé. Bude další na řadě Moskva? Kolik ponížení ještě Putin snese?
ZDROJ
(překlad Mgr. Lubomír Man)