Tento týden bychom si mohli připomenout různá výročí. A jedno z takových výročí je konec občanské války ve Spojených státech amerických v dubnu 1865.
Je pravda, že to je velmi významné výročí. Nejenom protože skončila občanská válka na území severní Ameriky, ale také, že tam bylo ve stejné době zrušeno otroctví. To, které do té doby bylo jedním z důvodů různých napětí uvnitř už existujících Spojených států.
To, že se ještě o sto let později, v roce 1965, muselo demonstrovat kvůli znevažování dnes takzvaných Afroameričanů, a při této příležitosti byl zavražděn Martin Luther King, je už jen další epizoda.
Je pravda, že rok 1865 je začátek rozvoje moderních Spojených států. I když samozřejmě to byl proces, který trval nejméně dalších 100 let a musel překonat další války, kterých se nově zrozené Spojené státy účastnily.
A František Palacký…
Rok 1865 je pro nás ještě zajímavější, nebo možná byl pro naše rodiče a prarodiče zajímavější. František Palacký totiž tehdy pronesl svou významnou přednášku Idea státu Rakouského, která pak vyšla i knižně. Nemusíme se obávat říct, že byla programem toho, čemu se dnes říká Evropská unie, spojenectví evropských národů. Spojenectví v kultivované podobě a ne v pervertovaném až v perverzním pojetí dnešního integračního evropského procesu.
To znamená, že jedno z těchto výročí je na počátku budoucího úspěchu, rozvoje ekonomického, politického i kulturního, a to druhé právě tím, že nebylo akceptováno, má také svoje dějiny. Ty vedly k rozpadu c.a.k. monarchie Rakouské, vzápětí monarchie Rakousko-Uherské, potom k rozpadu po první světové válce a k zániku či znevážení celého středoevropského prostoru.
Takže, jestliže v Americe je to počátek budoucnosti, tak v Evropě, podle mého názoru, je to začátek cesty k malosti. Jistě také urychlené dvěma světovými válkami, ale přeci jenom bez ohledu na to, jak si tu Evropskou unii dnes pochvalujeme, je to cesta k dekadenci a úpadku. K tomu, co se předvídalo a pojmenovalo už ve 30. letech 20. století jako „zánik Evropy“. Dnes by Milan Kundera mohl znovu přednášet svůj esej Unesený Západ. Už zase táhneme na Východ a Ideu státu rakouského si dnes neumíme ani připomenout.