Paul Craig Roberts: Jaká je budoucnost Ukrajiny

Ukrajina jako stát možná žádnou budoucnost nemá. Jde o stát starý pouhá tři desetiletí, jehož území bylo dříve v držení Polska a Ruska. A je docela dobře možné, že v tomto formátu Ukrajina též skončí.

Větší část Donbasu i hodně z pobřeží Černého moře bylo již ruskými silami i silami obou donbaských republik osvobozeno. A tak se zřejmými skutečnostmi staly tyto: ukrajinské síly válku v Donbase prohrály. A Zelenskyj, žid, který nepochopitelně vede neonacistický stát, lže, když prohlašuje, že Ukrajina nemá v úmyslu si odpadlické donbaské republiky znovu podmanit. Vždyť jaký jiný cíl než právě toto podmanění mělo 150 000 vojáků ukrajinské armády a nacistických milicí před očima, když se formovali k útoku na scvrklé hranice Donbasu? A jak mohly ruské síly ničit ukrajinskou armádu na Donbasu, když tam tato armáda nebyla? Což je otázka až příliš přímočará na to, aby si ji západní presstitutky kdy položily.

Co se stane po vítězství Ruska na Donbase?

Dovolí Washington své loutkové ukrajinské vládě přijmout požadavek Ruska, aby Ukrajina demilitarizovala a přijala neutrální status jako např. Rakousko? Anebo bude Washington společně s NATO zvyšovat vyzbrojování miliónové ukrajinské armády na západní Ukrajině pro to, aby se tato znovu pokusila obsadit jak Donbas, tak Krym?

Takovýto pokus by nejpravděpodobněji vedl k destrukci Kyjeva a Lvova a ukrajinská vláda by napříště mohla existovat už jen v exilu. Nu a jelikož jistý počet států NATO už ze sebe učinil účastníky konfliktu, staly by se tyto státy legitimními ruskými válečnými cíli. Nazíráno tímto pohledem je rozšíření konfliktu tedy snadno představitelné.

Ukrajina by své postavení státu mohla ztratit i jinak. John Helmer např. oznamuje, že ruští zpravodajci mluví o zájmu Polska zmocnit se západní Ukrajiny. A to tak, že polské jednotky v převleku za příslušníky mírových sil by se záměrem zamezit příchodu Rusů okupovaly západní Ukrajinu – a jednoduše by zde už zůstaly. Čímž by se západní Ukrajina vrátila do své minulosti, kdy byla jen jednou z polských provincií.

Samozřejmě nelze z této kalkulace vyloučit Rusko. Je možné, že si Kreml jednoho dne uvědomí, že jeho omezená operace nemůže dosáhnout svého cíle, kterým je demilitarizace a neutralizace Ukrajiny, a že Západ bude válku udržovat v běhu dokud si Rusko nevezme Ukrajinu celou a nenastolí na ní svou loutkovou vládu namísto dosavadní loutkové vlády americké.

Vycvičit a vybavit novou ukrajinskou armádu je úkol nadlidský. Podle ukrajinských polních velitelů jen málo ze zbraní, dodávaných Západem na Ukrajinu, dorazí do oblasti bojů. Mizí na černém trhu, kam ji lifrují armádní činitelé, využívající všech možností jak si nacpat kapsy ještě předtím, než loď zamíří ke dnu.

Myslím si, že Rusku jde v současnosti hlavně o to, aby Ukrajina byla neutrální. A čím déle se Washington a NATO budou tomuto požadavku bránit, tím pravděpodobněji bude požár války mohutnět. Washington a vojensky slabé státy NATO jsou v konvenční válce s Ruskem bez nadějí. A hrozba války nukleární spolu s vysokou inflací a zmenšujícími se dodávkami energií, které na Evropu uvrhly chybně uvážené západní sankce, by mohly vést k rozpadu NATO i EU.

A stalo by se poetickou spravedlností, kdyby to byly právě tyto sankce, které washingtonské impérium konečně rozdrtí.

ZDROJ (překlad Mgr. Lubomír Man)

Příspěvek byl publikován v rubrice Kauza Ukrajina se štítky . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.