Nízké ceny, vysoké náklady. Zvýšení cen pohonných hmot a elektřiny způsobilo, že v Česku skomírá pěstování jablek. Ovšem za nízké ceny podle Agrární komory ČR mohou zahraniční prodejní řetězce.
Tradiční české jablko se možná brzy na pultech obchodů stane vzácností. Namísto toho tam najdeme jen naleštěná chemická jablka z dovozu, varuje komora. Zemědělci už kácejí stromy, jablka jdou do moštu. Člověku se chce brečet.
Drahé energie mají dopad nejen na průmysl, ale také na zemědělství. Jak informovala Česká televize, Zemědělské družstvo Senice na Hané na Olomoucku kvůli vysokým nákladům na pěstování i skladování ovoce a nízkým farmářským cenám pokácelo na začátku letošního roku ve Vilémově bezmála 16 hektarů jabloňových sadů. A stejný osud potkal posledních osm hektarů višní a hektar červeného rybízu.
Loni družstvo pěstovalo ovoce na 108 hektarech. „Postupně klesáme dolů z 218 hektarů, které jsme měli před osmi či devíti lety“, uvedl vedoucí ovocnářské sekce ZD Senice na Hané Jaroslav Mačkal. Jedná se tedy o snížení o více než polovinu.
S nízkými cenami mají problém pěstitelé jablek podle Mačkala už delší dobu. Ale loni k nim přibyly i problémy s cenami energií, které ovlivňují skladování. Vedoucí uvedl, že nyní za elektřinu platí třikrát až čtyřikrát více. Zvýšily se také náklady na pracovní sílu a hlavně paliva.
Farmářské ceny ovoce přitom loni podle ČSÚ meziročně klesly o 2,4 procenta. U jablek, které jsou hlavním ovocným druhem, se ceny snížily v průměru o deset procent na 13,36 koruny za kilogram. Ovoce tak bylo jedinou zemědělskou komoditou s poklesem ceny. Ceny všech zemědělských výrobců loni v průměru vzrostly o 32 procent.
Konkrétně jablka z tohoto zemědělského družstva skončila povětšinou v moštárně, protože ceny byly nízké. „Co šlo, jsme odvezli do moštáren. Aktuálně máme ve skladu 320 až 330 tun, loni to touto dobou bylo 1400 tun“, uvedl Mačkal. Zemědělské družstvo prý ještě neví, co udělá s plochou po vykáceném sadu, ale obnova se dle vedení rozhodně nechystá.
Podle Agrární komory ČR je viník kácení ovocných stromů jasný. Obchodní řetězce. Komora varuje:
Pěstování jablek se sadařům nevyplácí, protože je supermarkety nutí dodávat jablka za natolik nízké ceny, které ani nepokryjí jejich výrobní náklady. Pěstitelé jablek tak mění své sady v ovocnářské hřbitovy.
Agrární komora přidává další příklady, kromě proslaveného družstva na Hané. Zemědělci ze Synkova na Rychnovsku letos zlikvidovali 40 hektarů, během několika let snížili plochu sadů ze 180 na současných 70 hektarů. Společnost Agro Rubín na Liberecku zredukovala své sady z původních 70 na letošních 15 hektarů. Kácet stromy začali i v Úsovsku na Olomoucku, kde letos plánují likvidaci 40 hektarů. Ještě v roce 2014 přitom pěstovali jablka na 377 hektarech, loni už pouze na 200. Dále Zemědělské družstvo Klapý na Litoměřicku zkraje roku vykácelo třetinu jabloňových sadů. Likvidují i v Dolanech na Náchodsku, kde se rozhodli vyklučit sady na 11 hektarech. A také v Choustníkově Hradišti na Trutnovsku plánují napřesrok likvidaci desítek procent z 80 hektarů. Agrární komora varuje:
Vůbec to není pěkný pohled, mrazí nás z toho. Tradiční české jablko se možná brzy na pultech obchodů stane vzácností. Namísto toho tam najdeme jen naleštěná chemická jablka z dovozu.
Nad vykáceným sadem se už pohoršili někteří politici. Ozval se místopředseda zlínské SPD Zdeněk Svoboda:
Likvidace našeho zemědělství, totální závislost na dovozu, a tím zajištění naší bezbrannosti a poslušnosti na cestě do nové totality a koloniálního otroctví. To je důsledek politiky dosavadních kolaborantských vlád. K tomuto slouží EU jako nástroj.
Tohle podporují partaje pětidemolice a jsou za to spoluzodpovědné všechny ovce, s hlavou v bruselském zadku, neschopné vnímat realitu, které se nechávají každé volby zmanipulovat, aby je volili a devastaci republiky tak legitimizovali.
A také bývalý hejtman Michal Hašek usoudil, že se jedná o strašný pohled a také o výsledek politiky nadnárodních řetězců směrem k domácím producentům, tj. sadařům a ovocnářům. Člověku se chce brečet, komentoval pokácené stromy. Hašek patří ke spoluzakladatelům spolku Nespokojení, který kritizuje mimo jiné i růst cen surovin, jenž vedl k nárůstu nákladů ovocnářů. Ale také „koloniální“ postavení České republiky.