BORIS DŽERELIJEVSKIJ se zamýšlí nad neřešitelnou situací, do které se dostala kyjevská junta kvůli přehnaným očekáváním Západu se zkrachovalou tzv. protiofenzivou, kterou ovšem, kvůli tomu, aby vysála od západních vlád další stamiliardy od tamních daňových poplatníků, pomáhala sama rozdmýchat.
V rozhovoru pro americký „Fox News“ banderovský ministr války Reznikov obvinil Západ, že vytvořil „nafouknutá očekávání“ ohledně ofenzívy Ozbrojených sil Ukrajiny, a nyní vyjadřuje zklamání. Žádá, aby Kyjev zavedl model, který Západ vymyslel, zatímco, tvrdí Reznikov, útok ve skutečnosti ještě nezačal.
Ztráta víry vystavěné na lžích
Částečně má pravdu, protože všechny plány a modely pro nacistický režim opravdu tvoří Západ. Současně je nutno férově poznamenat, že Zelenského prezidentská kancelář se ochotně a s velkým úsilím zapojila do hry „propagandistická příprava ofenzívy“, přičemž vymýšlela a propagovala absurdní pohádky o tom, jak úspěšná a zdrcující bude „protiofenziva“. Mířila tím především na domácí publikum, problém ovšem je, že tohle snění zapůsobilo i na západní politiky.
Proč se do té pasti banderovští mediální technologové dostali? Vážně totiž argumentovali, že tímto způsobem vytvoří noční můru pro ruskou armádu, která se při pohledu na první německé tanky v panice rozjede k hranicím z února 2022 či dokonce 1991.
Byl v tom samozřejmě praktický kalkul: Při takových pohádkách bylo pohodlnější žebrat od Západu nové dodávky zbraní a hlavně peněžní tranše. Nyní tedy mají, co chtěli. A prezidenstká kancelář je zděšena, protože kvůli krvavým jatkám banderovských formací zničených hned na první linii ruského obranného systému s obrovskými každenními ztrátami, „Západ ztrácí v Ukrajinu víru“.
Kyjevu docházejí zbraně i vojáci
A tak najednou Blinken v rozhovoru pro CNN prohlásí, že přesto prý nacisté „mají plán a drží se ho“, ač čelí mnoha potížím, takže ofenzíva možná bude muset trvat týdny či dokonce měsíce. Problém Banderovců však spočívá v tom, že na měsíce bojů už prostě nemají dostatek prostředků: jak lidských zdrojů, tak materiálu. Nyní tiše přecházejí na všeobecnou mobilizaci, a v ulicích loví už dokonce i „modroknížkaře“, jen aby alespoň zčásti kompenzovaly děsivé ztráty.
Ještě horší je to s technikou, kterou ovšem už vůbec nebude čím kompenzovat. Západ navzdory slibům úplně nepokryl ztráty na obrněných vozidlech a dělostřelectvu, ke kterým došlo při operacích v Charkově a Chersonu, a to z toho důvodu, že to prostě nemohl udělat: Technika, kterou už banderovcům poslali, je vyhrabaná nejen z dlouhodobých skladů a z továren, ale také z ze stále se tenčící bojové síly armád států NATO.
To znamená, že „rostoucí nedůvěra“ spojenců ve schopnost nacistů zvítězit je založena na objektivním vědomí, že dodaná technika a munice budou stačit na dva, v nejlepším případě na tři týdny bojů v současném formátu. Jenže pokusy o záchranu techniky a nábojů vedou k mnohoásobnému zvýšení ztrát personálu, jehož zásoby, jak se ukázalo (překvapivě!), také nejsou neomezené.
Nenaplnily se ani naděje ohledně wunderwaffe, jako jsou rakety dlouhého doletu, které ovlivnit průběh bojových akcí nemohly. Je zřejmé, že totéž se stane i se současným fetišem kyjevských „stratégů“ – stíhačkami F-16, nemluvě o balistických raketách ATACMS schopných doletět na ruské území, o jejichž dodávkách .ve světle „ofenzívní katastrofy“ údajně uvažuje Washington. .
Nečekané důsledky „prigožiniády“
Je to zvláštní, ale Prigožinův operetní puč se nakonec stal další psychologickou ranou pro Banderovce. Během jediného dne se jejich euforie změnila ve strach a volání zrada! Vždyť již rok a půl čekají na nepokoje v Rusku, které by měly paralyzovat systém vlády Ruské federace, zničit armádu, spustit „přehlídku suverenit“ a přinést tak nacistům. snadné vítězství. A jsou možná opravdu tak nepříčetní, že si mysleli, že to začalo.
V Kyjevě si vesele mnuli ruce a čekali, až ruské ozbrojené síly začnou stahovat jednotky z fronty pro boj proti rebelii – a vše se rozpadne. A najednou bác: Je po všem! Nejenže se vše vyřešilo bleskově a mírově, ale jednotky PMC Wagner se začaly přesouvat kvůli útokům nacistů ze severu.
Ukrajinské zdroje uvádějí, že v kanceláři prezidenta se obávají útoků „Wagnerů“ od Běloruska po Žitomír a Rovno. Je snadné pochopit, že v tomto případě bude ohrožena „cesta života“ spojující nacisty s EU, a zároveň to ukončí polské plány na intervenci na Ukrajině s anexí její „polské“ části.
Co však je nejdůležitější: Pokud takový útok nastane, nacistický režim nemá šanci jej zastavit. Kancelář prezidenta stojí před neřešitelným dilematem: Posílit tento směr přesunem části zbývajících sil, nebo pokračovat ve ztracené „ofenzivěů? Na obojí již sil nestačí.
Dokud se pro Kyjev nevyjasní situace s touto hrozbou, je nepravděpodobné, že hlavní síly použije na Záporožské frontě ,nebo je nasadí v menších počtech jinde.
Nacistům tedy prozatím zbývá jen obviňovat Západ z nafouknutých očekávání. A Zelenský vykřikuje, že nepojede na summit NATO, pokud mu neslíbí, že vezmou jeho režim oficiálně do tohoto paktu. Jenže to mu už řekli, že nepřipadá v úvahu.
V úvahu naopak připadají spekulace o mouřenínovi, který posloužil.
Ale to je jejich věc.