Válka na Ukrajině se blíží k půldruhému roku, množí se pokusy o mírové jednání, zatím neúspěšné. Ale uskutečnily se kroky a zazněly věty, které na historickém pozadí nutí člověka, aby zbystřil pozornost.
V květnu 2022 se Polsko a Ukrajina dohodly na mimořádně úzké spolupráci, přímo dalekosáhle zrušily mezi sebou hranice a Poláci se cítí na západní Ukrajině jako doma. V Polsku je nejvíce ukrajinských migrantů. V červenci 2020 uzavřeli trojstrannou dohodu Polsko-Ukrajina-Litva a nazvali ji Lublinským trojúhelníkem. Sdružuje všechny tři státy k užší spolupráci zatím s otevřeným koncem. Ale Lublinská unie už jednou existovala, založili ji v červenci 1569 Polsko a Litva, voleným králem byl Zikmund II. Srpen (poslední z rodu Jagellonců). Lublinská unie se stala největším státem v Evropě, hlavním městem se tehdy stala Varšava (namísto Krakova) a zahrnovala i velké části dnešní Ukrajiny a Běloruska. Existovala až do zániku Polska v roce 1795. Dynastii Jagellonců známe i z našich dějin. Lublinský trojúhelník vyvolává pozornost, zda to nebude pokus otevřeně vtáhnout Litvu a Polsko do války na Ukrajině, když už samotná Ukrajina bude kolabovat. Neúspěšný osud Lublinské unie z roku 1569 by však mohl vybízet k opatrnosti.
Dále následují věty, které nedávno zazněly. Nejdříve, 21. července 2023, ředitel Zahraniční rozvědky Ruské federace Sergej Naryškin informoval Radu bezpečnosti Ruska o množících se signálech, že se Polsko a Litva připravují na možnost, že pošlou své jednotky na Ukrajinu, aby obsadily její západní části. Prezident Putin k tomu řekl, že obsazení západních částí Ukrajiny Rusko nebude považovat za svůj problém. Ale běloruský prezident Alexandr Lukašenko na setkání s Putinem v Petrohradu 23. července řekl, že pokud by k takovému vývoji došlo a Ukrajinci by se postavili na odpor, Bělorusko jim přijde na pomoc. Obraz se stává celostním.
Kdyby Poláci oficiálně vstoupili na Ukrajinu, jistě by se našlo alespoň pár wagnerovců, kteří by v sobě našli ukrajinskou krev a šli by se postavit Polákům na odpor. Prezidentovi Lukašenkovi by to stačilo a poslal by svou armádu na pomoc. Pokud by pomoc vyprovokovala polský nebo litevský zásah proti Bělorusku, ďábelský kruh by se uzavřel. Bělorusku by přišlo na pomoc Rusko, tvoří přece svazový stát. Exprezident Dmitrij Medveděv by měl příležitost opět pohrozit použitím jaderných zbraní. Zatím taktických.
Východní Evropa to má komplikované. Polsko vystupuje jako radikální spojenec Ukrajiny, ale mezi Poláky a Ukrajinci jsou potoky vylité krve. V letech 1943 až 1944 banderovci vyvraždili na dnešní západní Ukrajině odhadem 60 tisíc Poláků, kteří tam žili ve vesnicích a městech. Zájemce si ve Wikipedii může přečíst heslo Volynský masakr a zamrzne mu krev. Mezi zavražděnými je nejvíce žen a dětí. (Pozn. Naší Pravdy: podrobněji ZDE) Když na základě úmluvy přišel velitel polské místní domobrany jednat s velitelem místních banderovců o ukončení vraždění, banderovci zajali polského (podzemního) velitele i s pobočníkem, povázali jim ruce a nohy a nechali je koňmi za živa roztrhnout. Polský Sejm přijal usnesení o genocidě ve Volyni, v Polsku jsou desítky pomníků obětem banderovců. I v našich televizích běžel polský film Volyň o tomto vraždění. V Kyjevě i ve Varšavě si už předvolali vyslance druhé strany a vyslovili protest za jakési vyjádření na opačné straně. Polsko-ukrajinské spojenectví je jen situační, nikoli strategické nebo dokonce historické. Jednoduše nyní se Polsku podpora Ukrajiny proti Rusku hodí.
Mezi Slováky a Maďary téměř není prolita krev. Ale na ministerstva zahraničních věcí už také předvolali velvyslance za vyjádření na druhé straně, naposledy předsedy vlády Viktora Orbána v rumunském Sedmihradsku. Maďaři se více přou s Rumuny o Sedmihradsko než s námi o tzv. rumunské vládce. Felvidék.
Česko se chce samo historicky opírat o Německo?
Nebo věří v trvalou oporu Evropské unie a NATO?
NATO Evropu jen zatahuje do konfliktů, které nejsou evropské. Evropská unie stále více a více demonstruje svou slabost a hloupost. Teď nám jde vnucovat politiku LGBT? Američané nás odtrhli od levné ruské energie a prodávají nám svou drahou, ale EU nemá odvahu to ani jen pojmenovat. Brzy nás budou chtít přimět bojovat proti Rusku.
Středovýchodní Evropa potřebuje svou velmoc. Jen velmoc nám pomůže, abychom se chránili před politikou, která neodpovídá našim dějinám, našim názorům, našim zájmům. Polsko se stylizuje do postavení velmoci, ale na velmoc nemá ani velikost ani potenciál. Od středu Evropy až po její východ a dále má potenciál velmoci jen Rusko. Třeba si to říct. Po brexitu by Rusko jako východní velmoc nemuselo překážet ani Evropské unii. Naopak, partnerství s Ruskem by jí umožnilo navrátit si mnohé parametry původní historické velikosti.