Zemřel občasný komunista a údajný udavač Milan Kundera. Jeho hříšný život v KSČ začal v době, kdy na Hradě sídlil komunista Gottwald. Milan Kundera pak chvíli ve straně nebyl, potom zase ano a nakonec už definitivně ne.
Během svého času se v Československu dožil uznání i mnohého opovržení. Intelektem i literární tvorbou se řadil mezi kandidáty na Nobelovu cenu. Na rodné hroudě ovšem našel protivníka, jehož hlavní silou byl politický vliv. Je těžké vědět, proč proti němu neuspěl.
O literárních schopnostech zmíněného závistivce se ve svých pamětech zmínil dlouholetý redaktor Svobodné Evropy, Jaroslav Dresler: „Jeho proslulost pramenila z toho, že žil v Praze a dělal ve svých hrách tak trochu opozici, což se líbilo snobským levičákům na Západě. Poezie, metafyzika, velkorysý projekt divadla světa však jeho hrám chyběly. Nebyl český Ionesco ani Beckett, ale autor kabaretních hříček, jaké se píší kdekoli na světě.“
Zmíněný politický silák býval svými nohsledy obdivován i za pseudofilosofické plky tohoto druhu: „Máme odpovědnost k něčemu vyššímu, než je má rodina, má země, můj podnik, můj prospěch. Odpovědnost k řádu bytí, do něhož se všechno naše konání nesmazatelně zapisuje a kde se teprve a jen spravedlivě zhodnocuje. Tlumočníkem mezi námi a touto vyšší autoritou je to, co se tradičně nazývá lidské svědomí. Podřídím-li své politické chování tomu imperativu, který mi zprostředkovává mé svědomí, nemohu toho moc zkazit. Kdybych se naopak neřídil tímto hlasem, nepomohlo by mi v politice ani deset prezidentských škol, kde by učilo dva tisíce nejlepších politologů světa.“
Milan Kundera se doma nestal prorokem a emigroval do Francie. Začal psát francouzsky, čímž nepřímo vzkázal protivníkům, na jaké úrovni s ním mohou komunikovat.
V roce 2008 přišel úder, který měl Milana Kunderu definitivně vymazat z naší historie. V mediích se objevilo obvinění, že v březnu 1950 udal agenta chodce, jistého Miroslava Dvořáčka. Vše vypadalo nadějně, ale nezadařilo se, protože informace, obsažená v jediném nedatovaném a nepodepsaném hlášení místního oddělení SNB, byla okamžitě rozvinuta do snadno napadnutelné šíře. Autor keců o „lidském svědomí a řádu bytí“ posléze stanul před „vyšší autoritou“. Jak u Posledního soudu dopadl, nevíme.
Milan Kundera byl postupem času přece jenom vzat na milost. V roce 2019 mu bylo vráceno české občanství, dal svolení k českému překladu některých svých knih a věnoval rodnému Brnu svoji knihovnu a archiv.
Do rodné země se nikdy nevrátil, přestože začal postupně získávat uznání jako náš velký spisovatel. Zemřel 11. července 2023 v Paříži. Kouzlem nechtěného v té době byl opět na Hradě prezident komunista. Pravda bývalý. Kruh života Milana Kundery se tedy stylově uzavřel.