Rusko hospodářsky posiluje, sankce nefungují. Rusko s většími i menšími těžkostmi vojensky kontroluje obsazené území na Ukrajině. Jsem přesvědčen, že velká část EU žije v otázce války na Ukrajině úmyslně ve velkém omylu.
Tak jsem se konečně dočkal a dostalo se mi pochvaly, i s Viktorem Orbánem, od ruského prezidenta. Ani nevíte, co mě to stálo úsilí, ty každodenní telefonáty do Moskvy s prosbami, aby na moji adresu přiletělo nějaké to příjemné slovo. O to víc mě potěšilo, když mě v Bruselu po diskusi ve čtvrtek zastavil jeden ze západních premiérů a řekl mi uznání tohoto typu: Roberte, Unie by potřebovala více takových racionálních bastardů, jako jsi ty. Takže: byl jsem pochválený na Západě i na Východě. Ještě by to chtělo něco ze Švédska, potom z Itálie, abych mohl definitivně konstatovat, že skutečně se mi daří dělat zahraniční politiku na všechny čtyři světové strany. Tedy takovou, jakou jsem vždy chtěl dělat. Takto poznamenal premiér Fico a omluvil se za odlehčený tón začátku vysílání. Řekl poté, že tímto dobré zprávy končí.
Dění na summitu v Bruselu a poslední události na mezinárodním poli mě nutí k některým vážnějším úvahám. Začnu však dobrou zprávou. Na čtvrteční bruselské summitové večeři se premiérům a prezidentům servírovalo slovenské víno, Pálava, ročník 2014. Podle prázdných pohárů jsem usoudil, že chutnalo, a slovenský výrobce, kterého se tato pochvala týká, se může těšit, protože Pálava byla skutečně výborná.
Mám silné nutkání říct něco o Ukrajině. Jsem přesvědčen, že velká část EU žije v otázce války na Ukrajině úmyslně ve velkém omylu. Převelká část členských států je Ukrajinou a nenávistí k Ruské federaci posedlá.
A z toho vyplývají zvláštní názory, které se bez jakékoliv oponentury šíří v evropských médiích. Že je třeba pokračovat v podpoře války na Ukrajině, že mírové plány jsou nevhodné, bez jakýchkoliv rozumných argumentů se plaší, že armáda Ruské federace zaútočí na některou ze zemí NATO.
Ve skutečnosti je Ukrajina jen zneužívaná na geopolitické cíle oslabit Ruskou federaci ekonomicky a mezinárodně a slouží jako zlatý důl pro zbrojařské firmy a obchodníky se smrtí. Obávám se, že ve jménu těchto geopolitických cílů bude Západ s Ruskou federací bojovat do posledního ukrajinského vojáka. A už nejsme daleko od tohoto cíle. Samozřejmě že k těmto nemravným cílům se nikdo otevřeně nepřizná.
A proto je velmi chytré hrát naivní hru na souboj dobra a zla. A zavírat oči před tvrdou realitou, jako jsou skutečné důvody války na Ukrajině, které mají kořeny v roce 2014. Na summitu jsem podpořil otevření rozhovorů o vstupu Ukrajiny do EU. Je to jen politické gesto, které se neskutečně v Bruselu zveličovalo, jako kdyby mělo něco změnit na válečném poli.
Premiér Fico dodal, že se nesmíme bát sdělovat vlastní názory:
Všude na světě, i na Ukrajině i v Rusku, si lidé zaslouží slušný život. Pokud mají otevřené rozhovory o vstupu do Evropské unie pomoci tento cíl naplnit, tak jsme na správné cestě. Bude však trvat roky, než Ukrajina reálně vstoupí do EU. Ukrajina je nepřipravená, reálné hodnocení Ukrajiny z pohledu fungování demokracie, boje proti korupci či právního státu bude stavět EU před neřešitelné situace. A když si ještě velké členské země EU, které jsou čistými přispěvateli do rozpočtu EU, spočítají, kolik stovek miliard bude členství Ukrajiny v EU stát, tak z bruselského čtvrtečního rozhodnutí se na dlouhé roky stane jen politické gesto.
Jsme malá země, bez tanků, letadel či vojáků. Jediné, co nám zůstává, je odvaha mluvit pravdu. Trvat na důsledném dodržování mezinárodního práva a nebát se přijímat rozhodnutí, která se velkým hráčům ne vždy líbí. V politických kruzích USA nejsem právě nejvítanější za moje rozhodnutí stáhnout slovenské vojáky z Iráku. V EU mi zase mnozí nemohou zapomenout, jak jsem vetoval povinné kvóty pro migranty. A Rusové nebyli též nadšení, když jsem před několika roky souhlasil s reverzním tokem plynu pro Ukrajinu. Ale jen takto si můžeme zabezpečit důstojnost a určitou míru respektu. Slovenská veřejnost si zaslouží i jiné postoje a názory než ty, které vyplývají z politiky jediného správného názoru. Jako předseda vlády jsem přesvědčen, že žádné zemi NATO v blízkosti Ruské federace nehrozí žádná ruská vojenská invaze. Hrozbou napadení dalších zemí se jen vytváří podhoubí pro další a další vyzbrojování Ukrajiny a financování jejích potřeb. Tupá propaganda šířená slovenskými médii už druhý rok přesvědčuje Slovenky a Slováky, jak Ukrajina vyhrává. Jak Rusové utíkají z malých okupovaných vesnic a nejsou schopni obsadit ani okresní cestu. A k tomu přidávají, že Rusko může bojovat s celým NATO. Tady si i laický pozorovatel musí klepat na čelo.
Je potvrzený fakt, že cíl oslabit Ruskou federaci hospodářsky a mezinárodně se nepodařilo naplnit. Rusko hospodářsky posiluje, sankce nefungují. Rusko s většími i menšími těžkostmi vojensky kontroluje obsazené území na Ukrajině. Ukrajina prý musí bojovat, aby byla silnější a mohla si v případných vyjednáváních dojednat spravedlivý mír. Co to je, ani bůh neví. Vojenské možnosti Ukrajiny navzdory obrovským zásilkám zbraní ze Západu se neustále zmenšují, a tím se zmenšuje šance Ukrajiny na dosažení žádaných výsledků při jednáních. Mír tu už dávno mohl být. Krátce po invazi ruských vojsk byly dva velmi slibné pokusy o mír, které však západní lídři zmařili, neboť viděli kořist v podobě zuboženého a na kolenou klečícího Ruska. Spoléhali se, že ukrajinští vojáci se západními zbraněmi a penězi jim tuto kořist přivlečou.
Válka na Ukrajině mi trochu připomíná válku v Afghánistánu, kdy západní spojenci deset let šířili pozitivní zprávy o vojenských vítězstvích a demokratizaci Afghánistánu. A najednou z toho byla potupná porážka a vítězství Tálibánu se všemi důsledky pro Afghánistán. Osobně si myslím, že k podobnému okamžiku se blížíme i na Ukrajině. Západ si do posledního okamžiku nepřipustí, že strategie oslabení Ruska přes Ukrajinu nefunguje. A daň za toto selhání zaplatí i se všemi úroky Ukrajina. Zaplatí desetitisíci mrtvých vojáků, rozbitou zemí a možná přijde i o část svého suverénního území, řekl Fico.
Na summitu podle svých slov premiér Fico vyčítal Evropské unii, že nemá žádnou mírovou iniciativu. Že nechce o míru ani slyšet. Ale to je, jako kdyby se házelo hrachem na stěnu.
Dostal jsem pochvalu z východu i západu, ještě by to chtělo i pochvalu ze severu a jihu a bude z toho dokonalá zahraniční politika na všechny čtyři světové strany, jakou jsem vždy chtěl dělat.