V úvodu zazněla slova o tom, že 31. ledna NATO zahájilo velké voj. cvičení, jež potrvá až do 31. května t.r. Zúčastní se jej bezmála sto tisíc vojáků z 31 států NATO, včetně Švédska. To vše s nasazením velkého množství techniky.
Poslední srovnatelné cvičení NATO se odehrálo v r. 1988 s nasazením více než 125 tisíc 
vojáků. Pjakin zmínil geopolitiku let 1988-1991, kdy končila studená válka mezi SSSR a Západem, ovšem, v souvislosti s rozpadem SSSR. Rusko, jež nahradilo SSSR na mezinárodní scéně, i když se stalo kapitalistickým státem, nepřevzalo atributy západních vedoucích zemí. Má se tím na mysli vlastnictví kolonií. V Rusku naopak národy, které jsou jeho součástí, mohou rozvíjet svou kulturu a svébytnost.
Jako příklad opačného stavu věcí Pjakin uvedl Kazachstán, jehož politické vedení doposud bohatě využívalo bohatou infrastrukturu vystavěnou Ruskem, zatímco nyní, když se vše začíná hroutit, Kazachstán si zavolal na pomoc zahraniční firmy, kterým však, předem, vládci Kazachstánu vše prodali. Je to obdoba toho, co se děje na Ukrajině. Jinak řečeno, představitelé Kazachstánu a Ukrajiny se rozhodli pro koloniální podřízenost Západu, nebo-li, tady máte naše bohatství a naložte s ním podle vaší libovůle. Bohužel, v tomto směru není žádný rozdíl mezi kazašskou a ruskou elitou, protože i ruská elita činí vše pro koloniální podřízenost Ruska Západu.
Avšak skutečnost, že Západ skrze NATO provádí největší voj. cvičení min. od r. 1988, dává na srozuměnou, že Západ Rusko považuje za svého úhlavního nepřítele. Pjakin zmínil více než závažnou skutečnost: Minské dohody nebyly naplněny nejen vinou Západu, ale i vinou sabotážní politiky ruské protinárodní elity. Výsledkem bylo zahájení války na Ukrajině před dvěma roky.
Ostatní již ve videu: