Jak že to říkali v oné pohádce? „Tedy hnal Kazisvěta všechen lid… Vzali vidle, kosy – panečku, ti ho hnali – všichni lidé!“
Tak jako kdysi husité vzali do svých rukou vidle a cepy a povstali proti nehodné své vrchnosti, tak se v pondělí 19. února 2024 zaplnilo Malostranské náměstí v Praze a též prostor před Strakovou akademií, kde místo na koních přijeli naši novodobí zemědělci na motorových ořích – ve svých traktorech.
Vyčistit tento „Augiášův chlév“ dá ještě hodně práce, ale nehodní místodržící už neblaze tuší, že lidu hněv narůstá a že „všechno má svou míru“.
Bohužel stejně jako tenkrát mezi husity, tak i dnes mezi svazy a skupinami zemědělců se našli nesvorní zrádcové, kteří jednotu boje za lepší podmínky pro všechen lid raději zaprodali za oněch jidášských „třicet stříbrných“ a dohodli se s proradnou vrchností za cenu morálního zatracení.
Ale o těch až někdy jindy. Pondělní den byl naštěstí o lidech skálopevných, statečných a nezaprodaných…
Já jsem moc rád, že jsem se coby účastník pražské demonstrace mohl na náměstí před Sněmovnou potkat například s Martou Semelovou, dále s hrdinným bojovníkem Ondrou Thorem, s Markem Obrtelem z Národní domobrany, s Josefem Skálou, s Richardem Štěpánem z NE-ZÁKLADNÁM či Ivanem Fabiánem z ČSNS. A v neposlední řadě i s kandidátem do EP za volební koalici STAČILO! Honzou Skalickým.
A všichni ti lidé tam, dobří vlastenci a rodáci, tak dehonestovaní Fialovým Kazisvětem a jeho proradnými médii, ti čistí lidé horoucího srdce mají můj obdiv největší!
Cítím, že už brzy znovu a zas povstane veliké město pražské…
A vstanou noví bojovníci!
Vládo Petra Fialy – pamatuj! Všeho do času…!
STAČILO!
Za poctivé jihočeské „jezeďáky“, venkovany a rolníky, za potomky a dědice slavných bojovníků husitských
VERITAS VINCIT!
Mgr. Marek ADAM
místopředseda KV KSČM jižní Čechy
Ahoj přátelé!!!
Ani nevíte, s jakým blahem na duši čtu tyto stránky a pláču. Opravdu pláču štěstím. Ještě včera jsem myslela, že už jste rezignovali. Proč píši jste, je mi bohužel 78 let a ač celý život bojuji za spravedlnost, tak nyní mě bohužel můj věk limituje. Je mi strašně líto, že se nemůžu zúčastnit s Vámi tohoto boje fyzicky, ale už jenom perem. Ale to nic nemění na věci, že budu stále s Vámi, budu sledovat Vaše stránky a po všech stránkách Vám budu přát odvahu, štěstí a sílu bojovat a boj vyhrát!! Vaše Helena Staňková
Paní Staňková, srdečně Vás zdravím!
Za Vaše slova, nemohu jinak, Vám MOC děkuji! Dovolím si podotknout, že to rozhodně není vůbec málo, když podpoříte SPRAVEDLIVOU věc „jen“ slovně.
Když občané tohoto státu se zúčastní voleb, rovněž tak působí, tedy „jen“ slovně. Zato však s dalekosáhlým dopadem na veškeré další dění! Aby naděje a víra v lepší svět neumřely, je zapotřebí hlavně psát, aby se o nás vědělo. Toto jsem Vám, vážená paní Staňková, chtěl ze srdce vzkázat.
P.S.
Přeji Vám zejména pevné zdraví a dlouhá léta mezi námi, protože Vás potřebujeme.