28. března letošního roku uplyne 432 let od narození učitele národů Jana Amose Komenského. Ten ve své Analytické didaktice napsal: „Dlužno hleděti, aby čemukoli se učíme, bylo jasně pravdivé.“
(J.A. Komenský: Analytická didaktika, SN, Praha 1947, s. 39)
Když psal tyto řádky, netušil, že se po více než čtyř stech letech budou v jeho rodné zemi vyhazovat učitelé ze škol a posléze i soudit za to, že naplňují jeho odkaz. Příkladem může být příběh paní učitelky Mgr. Bednářové, která je tu dnes s námi a před jejíž odvahou a statečností se hluboce skláním. Rodná zem Jana Amose Komenského byla vržena nepřízní osudu do rukou globalistických loutek, kterým pravda vadí a svou moc opírají o lež. Globalisté a jejich loutky nejsou vyznavači odkazu učitele národů, nejsou vyznavači 28. března.
Říšský ministr propagandy Paul Joseph Goebbels.
Oni vyznávají jiný odkaz a jiné datum a to 29. říjen, den narození Josefa Goebbelse, jehož mantra o stokrát opakované lži stávající se pravdou se stala i jejich mantrou. To je první pilíř jejich duchovních hodnot.
Druhý pilíř jejich duchovního rozměru vychází z myšlenek tajného plánu letitého šéfa CIA Allena Dullese, který spatřil světlo světa po skončení druhé světové války. V něm se mimo jiné praví:
Skončí válka, všechno nějak zevšední, usadí se a uklidní. A my použijeme všechny síly, všechno zlato, veškeré materiální síly pro obelstění a ohloupení lidí! Lidský mozek, lidské vědomí je přizpůsobivé ke změnám. Zasejeme tam chaos a nepozorovaně nahradíme skutečné lidské hodnoty falešnými, ve které budou věřit… Jen málo lidí bude tušit nebo pochopí, co se děje…Ale takové lidi zaženeme do bezvýchodného postavení, vystavíme je posměchu, najdeme způsob, jak je očernit a prohlásit za odpad společnosti. (Blíže viz M. Kilev: Chruščov a rozpad SSSR, OREGO 1999, s. 70-71.)
Allen Welsh Dulles byl americký diplomat, právník, bankéř a veřejný činitel, který se stal známým především díky svému dlouholetému působení ve funkci ředitele americké Ústřední zpravodajské služby CIA (1953–1961).
Ve svém plánu vytvořil Allen Dulles prostředek ke zneškodnění protivníka – jakýsi myšlenkový rasismus, kterým má být likvidována protistrana. Myšlenkový rasismus se stává základem jejich představy o demokracii. Tato představa však zcela neguje základy demokracie, zrozené ve starověkém Řecku.
Na základě těchto dvou pilířů pak globalisté a jejich loutky rozdělují společnost na skupinu vyvolených, tedy těch, co se ztotožňují s falešným duchovním rozměrem globalistů, a na skupinu ostatních, kteří cestou kritického myšlení hledají a nalézají skutečnou pravdu. Těm pak dávají různé nálepky.
Kupříkladu na Slovensku jsou vyvolenými stoupenci Progresivního Slovenska, ti jediní mají ty správné představy o demokracii, svobodě a právu, to jsou ti „slušní lidé“ usilující o „slušné Slovensko“, kdežto stoupenci vládní koalice jsou opice a dezoláti, usilující o demontáž práva a mezinárodní izolaci Slovenska. Nebo v české kotlině jsou těmi správnými ti, kdo podporují válku na Ukrajině a podporují Fialovu vládu, kdežto vlastenci, kritici zhoubné ekonomické politiky vlády a zastánci mírového řešení konfliktu na Ukrajině jsou populisté, ruští švábi, trollové, toxické bakterie a Putinovi agenti.
Na světovém kolbišti jsou vyvolenými ti, co vyznávají jedině správné anglosaské západní hodnoty, jejichž ekonomickým základem je koloniální vysávání slabších zemí státy silnějšími, ti, co vyznávají jiné společenské hodnoty, jsou prý odpůrci „civilizované“ společnosti jednadvacátého století, jacísi barbaři z období hroutící se Římské říše. Lidová moudrost však praví: „Podle sebe soudím tebe.“
Svou duchovní diktaturou usilují globalisté o likvidaci materialistické gnozeologie. Tím je přirozeně zasažena i VZDĚLÁVACÍ SOUSTAVA. V ní je třeba všemožně omezit a snížit úroveň lidského poznání.
Místo vzdělanosti, o kterou usiloval Jan Amos Komenský, neboť v ní spatřoval prostředek k duchovnímu osvobození člověka, nastupuje nevzdělanost coby prostředek k duchovnímu zotročení člověka, o niž usilují globalisté proto, aby jim žádný myšlenkový protivník nebránil v realizaci jejich zvrácené politiky směřující k depopulaci lidstva.
Podívejme se, jak se tyto negativní tendence promítly do naší vzdělávací soustavy. Na počátku degradace kvality našeho vzdělávacího systému stála likvidace jednotné školy, po níž následovaly další kroky: zavádění alternativních „vzdělávacích“ programů, likvidace učňovského a odborného školství, průnik soukromého kapitálu do školství, domácí vzdělávání apod.
Ruku v ruce s tím rozjeli globalisté prostřednictvím svých loutek kampaň proti údajnému přetěžování žáků, které se prý projevuje v podobě vstřebávání velkého množství poznatků do jejich paměti. Řadu poznatků, dle globalistů, si žáci přece mohou v případě potřeby vyhledat a není třeba je jimi stresovat a zatěžovat.
Pozn. Naší Pravdy: A čemu se vůbec divit, když všude, včetně Ruska a Číny, se všudypřítomně doslova jako vlna tsunami valí na společnost tzv. umělá inteligence? V takových poměrech povinná školní docházka ztrácí smysl, neboť člověk se stává jen otrokem ve společenském soukolí. Bohatě postačí, aby otroci uměli pouze číst a psát, počítat už nebudou muset.
Smyslem této kampaně bylo a je otupit rozvoj paměti žáků.
Cvičená paměť totiž umožňuje v následné fázi rozvíjet analytické myšlení člověka, které je důležitým mezníkem v procesu materialistické gnozeologie. Avšak analytické myšlení, zejména ve společenských vědách, kříží globalistům jejich plány. Proto se zrodila ona „láskyplná“ kampaň globalistů.
Nový ŠKOLSKÝ ZÁKON z roku 2005 odstartoval nové pojetí vzdělávacího procesu, spočívající v decentralizaci vzdělávacího systému a ve změně obsahu a forem vzdělávání.
Decentralizace umožnila zrušení jednotných osnov a jejich nahrazení tzv. rámcovými vzdělávacími programy, z nichž si každá škola vytváří svoje školní vzdělávací programy. Tato chaotizace rozbila jednotný základ vědeckého poznání a organizačně umožnila realizovat gnozeologický protisměr. V něm se střetávají relativní pravdy, založené na subjektivismu, empirismu a idealismu, aniž by směřovaly k pravdě objektivní.
Z tohoto podhoubí vyrůstají ve vzdělávací soustavě tzv. kompetence, jejichž pojetí vychází z hodnot obecně přijímaných ve společnosti a z obecně sdílených představ. Tedy ne z dosažených vědeckých poznatků, ale z jakýchsi obecně přijímaných hodnot a z obecně sdílených představ. Kdo asi tyto hodnoty a představy vytváří, není těžké domyslet. Na místo kritického myšlení nastupuje především v předmětech společenských věd novodobá scholastika.
Výuka společenských věd tím nabývá podobu, v níž už nejde o to: „…zda ta či ona poučka je správná, nýbrž o to, zda je kapitálu užitečná nebo škodlivá, pohodlná nebo nepohodlná, zda je protipolicejní či ne. Na místo nezištného zkoumání nastoupilo placené hašteření, na místo nezaujatého vědeckého bádání zaujatá podlézavá apologetika.“ (K. Marx: Kapitál I., Doslov k druhému vydání, Praha 1954, s. 23-24)
Další ránu uštědřili globalisté naší vzdělávací soustavě v roce 2016, kdy byl jejich bílými koňmi přes odpor devadesáti procent odborníků prosazen proces nepřirozené inkluze. Tento proces, financovaný prý Sorosem, pravou rukou rodiny Rothschildů, zákonitě snížil laťku vzdělanostní úrovně na našich školách.
Zhoubné dopady těchto deforem na pokles vzdělanostní úrovně našich žáků rozebrala konkrétně PaedDr. Anna Štofanová ve svém článku Kam kráčí naše školství.
A co Dlouhodobý záměr vzdělávání na léta 2023 až 2027? Ten oprávněně vzbuzuje řadu otázek. Za všechny si uveďme některé z nich:
- Jak je možné, že REVIZE RVP nebyla s předstihem vypracována před DLOUHODOBÝM ZÁMĚREM, aby ji mohl DLOUHODOBÝ ZÁMĚR obsahově zohlednit?
- Proč mají tři priority MŠMT – a) Děti a mládež, b) Školy a pedagogové, c) Efektivní systém školství – pouze deklarativní charakter a chybí praktické cesty k jejich naplnění?
- Není důraz na rozvoj vzdělávání pro udržitelný rozvoj zástěrkou pro naplňování cílů depopulace lidstva? Budou se v rámci tohoto vzdělávání žáci učit o tom, že krávy p…, takže je nutné je zlikvidovat a přejít ke konzumaci „zdravé stravy“ v podobě červů? Nebo že děti zanechávají uhlíkovou stopu, a tak se nemají rodit? Nebo že máme žít pouze v zeleném prostředí, a proto musíme zlikvidovat průmysl a odejít bydlet do jeskyň?
- Kým budou financovány neziskové organizace, mající šířit myšlenky o udržitelnosti mezi dětmi a mládeží?
- Jak bude v praxi zajištěna rovnost příležitostí ve vzdělávání v ekonomicky nerovném prostředí žáků a jejich rodičů?
- Mají-li být digitální kompetence pojaty jako nutná podmínka poznávání vůbec, není tím navozována falešná fikce o digitálním fenoménu coby univerzálnímu klíči k řešení problémů okolního světa? Nevytváří se tím nástroj k formování takového způsobu myšlení žáků, které bude vyhovovat globalistickým elitám?
- Nepodkope plošný ústup od klasifikace v 1. až 3. ročníku ZŠ motivaci a zpětnou vazbu žáků, neumrtví jejich přirozenou soutěživost a nenaruší proces vytváření pracovních návyků žáka?
- Přinese zavedení autoevaluačního reflektivního systému coby nástroje pro hodnocení vzdělávacího procesu opravdu objektivní zpětnou vazbu? Proč byl tedy před časem zavedený fenomén autoevaluace škol zrušen? Že by jen z plezíru?
- Unese státní rozpočet mimořádné výdaje na změny uvedené v DLOUHODOBÉM ZÁMĚRU, když má problémy s financováním stávajícího stavu ve školství?
- Zkvalitní definování kvality pedagogické práce v KOMPETENČNÍM PROFILU UČITELE kvalitu práce učitele a stane se tak jedním z nástrojů aktivizace zájmu o učitelskou profesi, nebo půjde o administrativní alibismus, přenášející zodpovědnost státu za kvalitu pedagogického procesu na jednotlivé pedagogy?
V nastolování otázek k DLOUHODOBÉMU PROGRAMU VZDĚLÁVÁNÍ by se dalo pokračovat. Ale pro ilustraci to stačí. Raději ani nedomýšlet, co přinese revize RÁMCOVÝCH VZDĚLÁVACÍCH PROGRAMŮ. Patrně půjde o ďábelský čardáš další destrukce našeho školství, a proto se zveřejnění revize stále odkládá.
Ale žádný strom neroste do nebe. Věřím, že nastane doba, v níž – po přejití vichřic hněvu – se odkaz Jana Amose Komenského znovu navrátí do našich škol.