Kdo by neznal citát Carl von Clausewitce z jeho pojednání O válce z roku 1832, podle kterého je „Válka pokračování politiky jinými prostředky“. Nuže, touto lapidární větou chci začít svou úvahu. Z médií vyskakují nejrůznější témata a téměř jepičí život mají i analýzy, jak vypadá situace na ukrajinském bojišti.
Není ovšem válka jako válka. Válka, kterou sledujeme, tak či onak zasahuje celý svět a již se stala válkou světovou. Je zřejmě historickým štěstím, že existence jaderných zbraní u obou hlavních soupeřících protagonistů, tj. USA a Ruska s možností jednoznačného vzájemného zničení nás snad všechny chrání před jadernou válkou a původní zdroj vojenského konfliktu zůstává jen na území Ukrajiny. Co přelilo konflikt na Ukrajině v mohutný celosvětový konflikt je nastoupení totální ekonomické války Západu proti Rusku, která se ovšem překulila i proti nezápadní multilaterální světové většině, která je provázena nátlakem ba i vydíráním k akceptaci americké dominance a jejího vidění světa. Týká se i takových ekonomických gigantů jako jsou Čína a Indie, prakticky celé Latinské Ameriky, Afriky, či Blízkého východu.
Joe Biden označuje tento střet ideologicky jako střet mezi autokraciemi a demokraciemi. Já bych to viděl pragmatičtěji. Je to střet a budiž hybridní válka mezi proamerickou částí světa vedenou logicky USA a neamerickou, nebo chcete-li multilaterální částí světa symbolizovanou v této době právě Ruskem.
O Ukrajinu jde jen potud, že se s velkým nadšením svých politických představitelů, především prezidenta Zielenského ujímá exklusivního zprostředkovatele války proamerických sil proti Rusku a i kdyby uspěly plány Ruska týkající na rozdělení Ukrajiny na proamerickou část a řekněme proruskou část, ta proamerická bude na další desetiletí USA a Západem hýčkána a trvale financována.
V celosvětovém měřítku jde o jediné: USA a jejím spojencům jde o udržení světového geopolitického řádu vytvořeného po pádu Sovětského svazu s dominancí USA a Západu. A neamerickému světu, nezápadní multilaterální většině světa, jde o opak. Mimochodem mohutnější co do počtu obyvatel, ale i v zásadě ekonomicky perspektivnější a úspěšnější, neboť jej nebudou limitovat z expertního i laického pohledu až nepochopitelně protiruské západní sankce.
Politické cíle proamerického Západ a protiamerické multilaterální většiny jsou v podstatě zcela antagonistické, a protože tento světový střet je v podstatě na samotném počátku, ve srovnání například s 1. světovou válkou, je extrémním naivismem hádat na výsledek podle dosavadního stavu na všech úrovních této války.
Oba světy chtějí zvítězit, ale protože jde o tak zásadní změny, bude boj i střet trvat dlouho, než najde novou rovnováhu, ke které logicky musí směřovat. Jakou povahu tato nová rovnováha bude mít, zcela určitě teď odhadnout nelze.
Rozhodně ovšem nemá smysl sledovat jednotlivosti na ukrajinské frontě, protože i konflikt zde za této geopolitické situace může trvat roky.
Mimochodem, současná politická reprezentace Západu, zejména USA a EU se natolik ponořila do protiruské, ale zároveň i nepřímo i protičínské i proti indické vojenské i ekonomicko nátlakové, ale i diplomatické ofenzívy, že si lze těžko představit, že je řešení přede dveřmi.
Věci musí dozrát. Jednou za 30-40 let nastává geopolitické zemětřesení. A vždy nastane po světových válkách.
Ať tak či onak. Svět je těhotný změnami a dá se očekávat, že budou zásadní.