Můžeme si říct něco o nové vojenské doktríně, kterou vyhlásil německý kancléř Olaf Scholz. Připomíná to spíš propagandu okolo vojenských doktrín nebo plánů vojáků na uspořádání geopolitických poměrů.
Tato nová bezpečnostní nebo vojenská doktrína Spolkové republiky Německo je zajímavá tím, že jednak byla přijata před několika dny zatím jen vládou, a nečetl jsem, že by prošla Bundestagem, a že je formulována tak, a tu jednu větu citují zatím všichni zahraniční komentátoři, že podle této doktríny má být Německo „…pilířem, základním pivotem, evropské bezpečnosti v konvenčních válce.“ To je věta, která se skutečně vztahuje, nebo nikoliv jen vzdáleně vypadá, jako kdyby byla převzatá z nějaké nepříliš dávné minulosti.
Asi nejznámější podoba této věty je známá z propagandy Národně socialistické dělnické strany NSDAP, která vyzývala: „Dnes Evropa, zítra celý svět“, z počátku války a z opojení Velkoněmecké říše po porážce Francie.
Ta věta, mimochodem, byla do jisté míry populární i v době německého Protektorátu Čechy a Morava. Mezi tehdejšími aktivistickými novináři doslova stejnou dikcí, stejnými slovy. Znovu, a pokolikáté už, připomínala odpovědnost Velkoněmecké říše za světový pořádek.
Opět pod německou ochranou…
Takže dnes z toho trochu mrazí, ale právě že je to v předvečer zasedání velkého shromáždění Severoatlantického paktu, na začátku velkých manévrů NATO v severovýchodní Evropě, v době shromažďování neuvěřitelného množství zbraní ve směru, nebo směřování na Východ, a nejenom na Ukrajinu, ale do některých zemích střední a východní Evropy.
Toto heslo není u nás citlivě vnímáno tak jako v Německu, kde například celá jedna poválečná generace ve své ideologii na téma „Žádám odpověď“ viz Christian Geissler, když prosí své rodiče o odpověď na otázku proč muselo být Německo zavlečeno do druhé světové války. Dnes se podobná otázka vrací v podobě, ne tak důsledně vyřčené, ale přece jen jako tázání se, proč je podobné téma základem vojenské doktríny, ale jako to, zda to jsme opět my Němci, kteří chtějí uspořádat politické pořádky v Evropě, a zda proto můžeme být opět jednou voláni k odpovědnostii.