Až budou lidé znát pravý stav věcí, Green Deal bude mrtev. Europoslanec působící v zemědělském výboru má z první ruky všechny nápady, které podle něj připomínají Maův velký skok.
V Bruselu se podle něj i oficiálně říká, že splácet tento experiment bude EU ještě za 35 let. Europoslanec soudí, že v té době už tu žádná Unie nebude.
Ve čtvrtek bylo rozhodnuto o zahájení přístupového procesu Ukrajiny do EU. Souhlasíte s tímto zahájením jednání?
Mám k EU velmi kritický vztah. Opakovaně jsem se hlasováním v plénu a také v diskusi v Zemědělském výboru vyjádřil v tom smyslu, že vstup Ukrajiny do EU by občany EU poškodil. Nejenže na Ukrajině probíhá válka NATO proti Rusku, ale Ukrajina jako stát již téměř neexistuje. Funguje jen na bázi nenávratných „půjček“. Je dávno vnitřně rozvrácená, vykradená, s všudypřítomnou korupcí, a tedy naprostou demoralizací. O demokracii v souvislosti s Ukrajinou nelze vážně hovořit.
Kromě toho je skutečnou a potenciálně ještě větší zemědělskou velmocí schopnou definitivně zničit zemědělství v zemích EU. Už současná „pomoc Ukrajině s vývozem obilí“ skončila děsivě pro sousední země, kde obilí skončilo, ačkoli se demagogicky tvrdilo, že zabrání hladomorům v Africe a Asii. Spadly ceny, zemědělské podniky hlavně v Polsku, Rumunsku a Bulharsku krachují, protože se ceny dostaly pod výrobní náklady.
Na Ukrajině totiž neplatí přísná omezení na použití pesticidů a další „ekologické“ normy. Z fakticky ukradené půdy se neplatí nájem a o sociálních standardech se vůbec nedá hovořit. Ukrajinské zemědělství ohrožuje potravinovou soběstačnost a dokonce potravinovou bezpečnost zemí EU. Proto se už ve starověku a středověku na dovoz obilí platila cla dokonce i uvnitř států.
Podle lidoveckého poslance Ondřeje Benešíka, který má podle některých informací být i na kandidátce SPOLU do europarlamentu, je přijetí Ukrajiny pro Českou republiku životní nutností. Co si o tom myslíte?
V případě lidoveckého politika zdaleka není jisté, že tomu, co říká, sám věří. Je ale zjevné, že pro členy „Spolu“ je důležité udržování konfliktů, aby mohli ospravedlnit svoji neschopnost řešit problémy včetně těch, které sami vytvořili, a také se politicky opírají o síly, které konflikty potřebují.
My chceme mír, klid a spolupráci, proto je nutné tuto vládu, a nejen tuto vládu, odstavit od moci.
Když bych ještě zůstal u pana Benešíka – také uvedl, že Ukrajina možná má nějaký problém s korupcí, ale to Česko taky. Přijde vám to, pane europoslanče, jako adekvátní srovnání?
Lidovci jsou jistě o korupci v ČR lépe informováni. Vzpomínám si, jak mě jako ministra zdravotnictví vicepremiér Špidla zapřísahal, abych se nepokoušel provádět v Nemocnici Motol kontrolu hospodaření, „protože je to lidovecký podnik, a budeme lidovce potřebovat ke schválení rozpočtu“. „Spolu“ má dávno rozmístěné své lidi na klíčových postech ve státní správě a samosprávě, zatímco STAN a Piráti se tam nacpali až v poslední době. Proto mě u pana Benešíka nepřekvapuje benevolentní vztah ke korupci libovolné velikosti.
Korupce je zhouba, a na Ukrajině je rozbujelá v daleko děsivějších rozměrech. Je všude tam, kde jsou lidé ochotní přijímat úplatky za cokoli nedostatkového, nebo aby se bylo možné něčemu vyhnout, například svému konci v mlýnku na maso. Jestliže je korupce obecně přijímána jako něco samozřejmého, nestydí se nikdo brát ani dávat. Morální rozvrat každou komunitu zničí.
Když už se bavíme o rozšiřování EU, které země jsou podle vás v současnosti nejvážnějšími kandidáty na přijetí?
Jsem přesvědčen, že ve skutečnosti je vůči dalšímu rozšiřování i v Evropském parlamentu převažující odpor. Hlasovat pro deklaraci je něco jiného. V Evropské radě bude rozhodování vypadat jinak, postupem času víc a víc. Běžně se ale od poslanců dozvíte, že i přijetí zemí, i takových, jako jsme my, byla chyba. Jedna věc je tlak v důsledku celosvětové konfrontace, tedy vojensko-strategické záměry, jinou věcí jsou hospodářské důsledky rozšíření EU, která je už teď napnutá k prasknutí vnitřními tlaky. Je otázka, jak dlouho se udrží slabé a loutkové vlády v EU.
Občané řady zemí mimo ovšem do EU chtějí. Modré vlajky s hvězdičkami tam už dávno všude vlají. Ve své naivitě si tamní občané představují, že přijetím do EU rychle dosáhnou západoevropské životní úrovně. Podobně jako o tom kdysi snil český občan. Dnes už možná tuší, že cílem není zvyšovat životní úroveň řadových občanů někde na periférii.
Pořádal jste nedávno konferenci Budoucnost evropského zemědělství. Jaká tedy jeho budoucnost má být?
Budoucnost má být dobrá. Ale pokud budou nastalé trendy dále pokračovat, bude beznadějná. V Green Dealu v zemědělství nejde o nic důležitějšího, než zemědělství potlačovat v zemích EU samozřejmě pod bohulibými hesly ochrany klimatu (nedosažitelné), uchování přírodní rozmanitosti (minimální výsledky při maximálních nákladech), zvýšení blaha zvířat (většinou velmi sporné, zato hodně nákladné). Už dnes venkov v EU rychlým tempem vymírá.
Hlavní zájem je rozšiřování dovozu přes celou zeměkouli ze zemí, kde se na ekologii nejen nedbá, ale dokonce se v důsledku unijních snah životní prostředí dále zhoršuje.
Čím lze v oblasti zemědělství bojovat proti prosazování pro mnohé nerealistických vizí Green Dealu?
Francouzi pilně vysypávají hnůj před úřady vlády, jinde traktory blokují provoz. Podle mého soudu musejí být občané především informováni o pravém stavu věcí. Volby ještě nebyly zrušeny. Pokud bude převládat rychle šířená rétorika exponentů vládních stran, že za vysoké ceny potravin mohou zemědělští velkovýrobci, bude likvidace zemědělství nerušeně pokračovat. Média hlavního proudu musejí přestat být překážkou komunikace. Je nutné bojovat proti cenzuře. Likvidovat ji i s jejími propagátory.
Pátý ročník Mezinárodní konference Budoucnost evropského zemědělství, kterou jsme jako SPD v rámci frakce Identita a demokracie uspořádali, je naší snahou o proražení dominující demagogie. Až budou lidé znát pravý stav věcí, Green Deal bude mrtev. Obávám se ale, že to bude příliš pozdě.
Předsedkyně Evropské komise paní Leyenová ale naopak avizovala, že je třeba při podpoře „správných“ greendealových změn ještě přitlačit a při jejich subvencování se posunout od miliard k biliónům. Je to podle vás reálné, nebo už se jedná o utopické snění?
No ano, to je metoda ideologů. Když se Maova idea „skoku dalekého“ hroutila, tvrdil, že je to proto, že jeho ideje ještě venkované dostatečně nepochopili a je třeba přitlačit. Evropská unie bude zřejmě zničena nesplatitelnými dluhy. Už dnes jsou nevybíravě hledány prostředky na úhradu alespoň úroků z půjček. Evropská unie vlastní peníze nemá, bude vykrádat členské státy. Odhaduje se oficiálně, že dluhy budou splaceny v roce 2058. To už Evropská unie dávno nebude existovat. Já také ne.
V neděli Česká televize vysílala francouzský dokument o tom, jak v roce 2050 budeme kvůli uhlíkové stopě jíst pouhých 300 gramů masa týdně a zbytek nahrazovat hmyzem či jinými „plodinami budoucnosti“. Máte pocit, že tyto ambice k převýchově lidí a naprosté změně jejich životních zvyklostí existují i v europarlamentu?
Už před lety švédská televize překvapila diváky pořadem o tom, že bude vhodné jist lidské mrtvoly. O konzumaci hmyzu, nehledě na jeho výživové vlastnosti, asi ještě dlouho nebude v Evropské unii masový zájem. Stravovací návyky se mění pomalu. Ale ke změnám dochází. Spotřeba hovězího masa u nás klesla o 60 %. Je prostě drahé.
Aktivisté v Evropském parlamentu již před dvěma lety na zvláštním zasedání prosazovali zdražení masa tím, že by se k jeho ceně připočítávala uhlíková stopa, spotřeba vody atd. Zúčastnili se i Piráti.
Za postupné zrušení chovů hospodářských zvířat bojuje Výbor pro životní prostředí, dále Zelení včetně Pirátů, Socialisté a demokraté, „progresivní liberálové“ z frakce Renew, ale i velká část frakce Levice včetně nizozemské poslankyně za Stranu zvířat Any Hazenkamp, která důrazněji než ostatní argumentuje, že zvířata jsou cítící bytosti, tedy aby netrpěly, nebudou žít vůbec.