Mgr. Lubomír Man: Nevíte náhodou, co je pík, paní Müllerová?

Nevím, pane Švejk: A proč vás to zajímá?

Ale v ČT šel před chvilkou pořad o světovém klimatu. Všeobecná moderátorka zpovídala v té záležitosti moderátora vědeckého, který ji prozradil, že v tomto roce můžeme očekávat teplotní pík světového klimatu. Ovzduší i oceánů. A já netuším, co ten pík je.

To vypadá na angličtinu, milostpane. Takže moment, mrknu se do slovníku.

Děkuji vám paní Müllerová.

Tak už to mám, milostpane. Pík v angličtině znamená vrchol. Píše se to peak.

Aha. Takže můžeme očekávat teplotní vrchol světového klimatu. Že nám krátce a dobře bude pořád víc a víc teplo. Ale řekněte mi, paní Müllerová, proč ten vědecký moderátor, jinak moc sympatický a obratný chlapík, řekl pík a neřekl vrchol. Musel přece vědět, že mluví k Čechům a ne k Angličanům, ne?

Jistě, pane Švejk. Kdyby si myslel, že mluví k Angličanům, mluvil by jenom anglicky a češtinu by do toho neplet. Ale víte jak to může být?

No jak?

Může to být tak, že ho ČT vysílá do USA či Anglie na stáž a on v rámci přípravy na tu stáž absolvuje intenzivní výuku anglického jazyka, zabírající třeba i několik hodin denně. Třeba i deset. Nebo dvanáct. To se vám pak klidně může stát, že se vám ty dva jazyky začnou plést, ne?

Jistě, paní Müllerová: A víte, že jste mě trošku i uklidnila? Já už totiž myslel na to nejhorší. Protože kdyby to byla ta pravá příčina občasného našeho nedorozumění, ocitla by se Babylonská věž už tak blízko nás, že bychom si na ni mohli i sáhnout.

Příspěvek byl publikován v rubrice Glosy, Rozhovory se štítky . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *