Blíží se dvě příšerná březnová data našich dějin – 12. a 15. března. Datum 12. března 1999 je datum našeho „vstupu“ do NATO. Datum 15. března 1939 je datum nejstrašnější okupace naší historie – zábor naší země hitlerovskými tlupami.
12. března 1999 jsme jako stát a národ byli bez souhlasu referenda zavlečeni do NATO. Do NATO, které se z proklamovaného obranného společenství stalo útočným válečným spolkem, rozpínajícím se zejména proti tehdejšímu SSSR, který mělo nejdříve obklíčit a pak zničit a rozřezat na koloniální země. Ostatně, tento cíl, pokud mohu soudit, má NATO doposud. Nebo snad změnilo své programní ledví?
Francouzský prezident Emmanuel Macron
Co pravil president Macron v Praze? „Rusko nesmí vyhrát“. Proč nesmí Rusko vyhrát ve své operaci, mající dle něj obranu ruského obyvatelstva Donbasu, denacifikaci a neutralitu, vědí jen bohové EU a USA. Opačná strana to vykládá jako agresi, i přes rozsudek soudu OSN v Haagu, údajně z 2.2.2024, že Rusko není agresor a DLR a LLR nejsou teroristické útvary.
Rusko není agresor.
Rozhodl soud v Haagu:
My obyčejní smrtelníci, chcimírové dle našich mocných a kavárníků, chceme jen to, aby přestalo vzájemné slovanské vraždění, na které doplácejí nevinní na obou stranách, a aby strany zasedly k jednacímu stolu alespoň o „příměří podle vzoru Koreje nebo Kypru“. A chceme, aby totéž přestalo v Gaze.
Jestli pro tento požadavek máme být za zločince, pak nevím, co má být v civilizované společnosti ještě pokládáno za zločin.
Požadavek míru má být zločin a požadavek války dobro? Nerozumím a nikdy neporozumím takto stavěné „morálce“. Snad mohu připomenout filmovou analogii z indiánek o Vinnetouovi, kde „mudřec Klekí Petra, který přišel na Západ před mnoha zimami“ praví ve sporu Američanů s Indiány: „Lepší je špatný mír, než válka“. (Jiná je ovšem dohra, kdy Američan Santer Klekí Petru zastřelí… „americké“ řešení sporu? Ne, všichni Američané takoví nejsou, ale vlády bývají zlé. Jako v mnoha jiných zemích…)
Klekí-petra a Vinnetou:
Anebo, podle generála Řehky bráno, jsem pouze oběť „mírového mýtu“? Proč se naši mladí mají připravovat na válku s Ruskem, se zemí našich osvoboditelů od nacismu, s níž nejsme ve válce? Kdo vymyslel tuto nesmyslnou mantru, kdo ji propaguje, a v čí prospěch? Zdá se, že odpovědi na tyto otázky už známe.
Na NATO nikdy nezapomenu jako příbuzný Srbů. Proč? Pro 78 denní válku NATO proti tehdy zbytkové Jugoslávii. Proti Resoluci Rady bezpečnosti 1244. Pro nevyhlášenou leteckou válku, která zabila tisíce Srbů, zničila jejich zemi, pro válku bomb schválených naším presidentem „humanitárním bombardérem“. Byl jsem v Srbsku u příbuzných, procestoval jsem zemi a viděl jsem, co taková tříměsíční válka dokáže. Jak dokáže vraždit a ničit – a nikdo mne nepřesvědčí, jak vykládala paní Albrightová-Korbelová, že to bylo nutné. A dokonce, jak pravil president bombardér – že to bylo „humanitární“. I „Cangaroo Court“- posměšně zvaný Klokaní soud Haagu (soud YCTY, jiný než soud OSN v Haagu!) nakonec uznal nevinu záhadně zesnulého (zavražděného?) vězně presidenta Miloševiče. Tak kde byla pravda – a kde byla lež?
A nyní ke druhému datu – k 15. březnu 1939. Podle mnoha historiků právě 15. březen 1939 byl počátkem II. světové války. Nikoli 1. září 1939 – den útoku Hitlera na Polsko.
Zde se názory vědců různí podle optiky vývoje událostí. Jedni pokládají za počátek II. světové války španělskou válku 1936-39 a bombardováni civilů v Guernice, na což Picasso namaloval proslulý obraz. Jiní zase japonskou agresi do Číny a strašlivé bombardování Nankingu, s tisíci oběťmi. O tom se v do sebe zahleděné Evropě moc nemluvilo. Další hovoří o atentátu na jugoslávského krále Alexandra a ministra zahraničí Francie Barthoua v Marseille 1934. V tomtéž roce Poláci uzavřeli pakt o neútočení s Hitlerem do roku 1943! Jako první v Evropě paktovali s Hitlerem. (Opět vlády, ne národy…)
Válku tedy nerozpoutal žádný pakt Molotov-Ribbentrop, jak se snaží vykládat narativ EU. President Beneš tehdy předvolal polského velvyslance v ČSR a řekl mu „Rozbíjíte kolektivní bezpečnost Evropy a připravujete světový konflikt“. Měl pravdu.
JUDr. PhDr. Edvard Beneš
Dějiny daly zapravdu Benešovi, nikoli Háchovi, který, sice pod nátlakem, přijal Hitlerovo ultimátum a dal zemi do spárů hitlerovské bestie. Hitler roztrhal Mnichovskou dohodu, kde zaručoval bezpečnost zbytkové II.ČSR, jako cár papíru.
Stejně tak roztrhal jako cár papíru smlouvu s Poláky a děla starého školního křižníku Schleswig-Holstein vypálila na polské Westerplatte salvy, které dnes mnozí pokládají za „první výstřely II. války“. A opět můžeme zavádět nekonečnou diskusi o tom, kdy to tedy vskutku začalo. To nechejme těm, kdož bádají v akademických institutech za granty různých sponsorů…
K pravdě dějin patří fakt, že trojice Beneš, Barthou a Litvinov (ministr zahraničí SSSR před Molotovem) budovala obrannou koncepci proti Hitlerovi a Mussolinimu, a ta byla atentátem na Barthoua a Alexandra jugoslávského zničena (Atentát provedl Makedonec, ustaša, cvičený v maďarském táboře Jankapuzta za Mussoliniho peníze…) Odtud vedla přímá stezka přes Daladiera k vypovězení obranné smlouvy s ČSR a k Mnichovu. Daladier si tehdy v Mnichově určitě nemyslel, že skončí po porážce Francie nakonec jako Hitlerův vězeň v koncentráku…
Naše země zažila nestrašnější teror a počátky genocidy národa (kecy o tom, že prý „to byl jen plán“ neobstojí před zraky vědeckých historiků – stanný teror, vězení a koncentráky včetně nejtěžších Mauthausenu a Osvětimi, systematické vyvražďování české inteligence, legionářů, Sokolů, komunistů, soc. demokratů, a dokonce vraždy nevinných rukojmí, židovský a romský holocaust, to vše s padlými na západě a východě sečteno činí oficiálních 360 tisíc padlých + 700 tisíc odvlečených na otrocké práce, z nichž se asi polovina nevrátila (přesné údaje nejsou).
A my, potomci obětí nacismu a příbuzní obětí Osvětimi, se máme trpně dívat na to, jak se vláda chová vstřícně k sudetským Němcům, naopak ignoruje bojovníky za svobodu, koná štvanice na vlastenecké organizace jako je Domobrana, ČSBS, atd., jak president dojednává protidekretální pakty s Lichtenštejny, jak pátá kolona obhájců sudetů zde mediálně řádí a pomlouvá presidenta Beneše-Budovatele, jak hanobí právní řád dekretů, jak ze většiny sudetů, nositelů Hitlerovy medaile za uloupení pohraničí, dělá nevinné, a jak někteří europoslanci považují za nutné zneplatnit naši ústavu (!) To vše patří ke kauzálnímu řetězci útoku na republiku ve snaze ji zničit a učinit z nás jakýsi druhý protektorát – lhostejno pod kterým pánem. (Pozn. Naší Pravdy: podrobněji k Osvětimi ZDE)
Peklo zvané Auschwitz
Toto vše je hrůzný odkaz strašlivého 15. března 1939, který naše „hlavní média“ sotva telegraficky připomenou, aby se hned odvrátila k válečnému štvaní.
My pozůstalí po obětech hitlerismu a příbuzní obětí Osvětimi, na 15. březen nikdy nesmíme zapomenout, jako nesmíme zapomenout na vše, co následovalo.
Jak pravil Dr. Beneš – „Na tuto válku se nikdy nesmí zapomenout.“
Reinhard Heydrich
Poznámka:
Jeden milión, sto šedesát dva tisíce, šest set sedmnáct sudetských Němců dostalo od Hitlera pamětní medaili za odtržení tzv. Sudet od ČSR – tedy každý třetí dospělý čs. Němec alias Sudetoněmec. Tuto medaili obdrželi i katani Čechů K.H. Frank a Reinhard T. Heydrich.