Marek Řezanka: Fialův kabinet jako Potěmkinova vesnice

Vláda Petra Fialy představuje ukázkový prototyp Potěmkinovy vesnice. Slibovala lidem nízké daně – realita je taková, že neví, komu je zvýšit dříve. Slibovala konec zadlužování – ve skutečnosti dluh za Zbyňka Stanjury narůstá do astronomických výšin a současně děsivým tempem.

Tvrdila, že její prioritou bude školství – a jsou to právě učitelé, kteří hodlají v masovém měřítku proti likvidační politice Petra Fialy a jeho kabinetu stávkovat. Lákala voliče na nízké ceny potravin – aby po dvou letech jejího působení Petr Fiala objevil levnější německou Nutellu.

To však není vše. Pětikoalice se na každém kroku chlubí, jak je údajně demokratická. To však příliš neodpovídá situaci, kdy ministerstvu vnitra šéfuje člověk disponující mobilem se šifrováním typickým pro mafiánské kruhy kolem Michala Redla. Je to právě pan Rakušan, který po dlouhé době umlčuje diskusi a kriminalizuje takzvané nesprávné názory.

Fialův kabinet se navíc hlásí „k tradicím dlouholetého zápasu Charty 77 o lidská a občanská práva a o demokracii. Váží si všech obětí represí souvisejících s Chartou 77 i dalšími tehdejšími nezávislými iniciativami a všech, kteří se na jejich činnosti podíleli.“ Jak se může k hodnotám Charty 77 hlásit někdo, kdo prosazuje cenzuru?

Z ostudy kabát mají všichni bývalí disidenti, kteří tomuto vládnímu prohlášení uvěřili – mimo jiné už vzhledem ke zřejmému morálnímu profilu Víta Rakušana. To za jeho odvolání by měli stanovat před Úřadem vlády všichni.

Fialovu kabinetu se ale rozhodně nemůže do krámu hodit, že Jiří Gruntorád drží hladovku proto, že mu vadí aspoň jedno z mnoha vládních pokrytectví. Žádá rezignaci ministra Jurečky – nebo aspoň odstoupení Fialovy vlády od nabubřelého prohlášení, jak si váží obětí represí.

Realita je totiž taková, že slova Fialova kabinetu se nikdy neslučují s jeho činy. Kdokoli může vidět, že Fialův kabinet si neváží většiny svých občanů – včetně bývalých disidentů. Je těžko pochopitelné, pokud však někdo očekává cokoli morálního od lidí typu Rakušana, Černochové, Síkely, Válka a podobně. Tito lidé přece dnes a denně dokazují, že nemají dno. Rakušan měl dávno v souvislosti s kauzou Dozimetr rezignovat. Ten samý postup měla volit Černochová poté, kdy veřejně vyzývala k útoku na Rusko, aniž znala v kauze dopadu rakety na polské území fakta. Navíc veřejně nabádala k odchodu České republiky z OSN, neboť nemá ráda mír, a lidského života si neváží ani za mák. Síkela s Válkem jsou ministry, za nichž došlo k propadu průmyslové výroby a nedostatku základních léků.

Petr Fiala si moc dobře uvědomuje, že jak by z vlády odešel M. Jurečka či V. Rakušan, kabinet se mu rozpadne pod rukama. Zároveň se mu nechce otevřeně přiznat, že jeho kabinet a tradice zápasu Charty 77 jsou dvě neslučitelné položky. A tak lže, že pan Gruntorád nemá ke své hladovce důvod.

Ať je to s motivy hladovky pana Gruntoráda jakékoli – jeden účel plní: Ukazuje na faleš Fialova kabinetu a jeho hodnotovou prázdnotu. Zrcadli skutečnost, že Fialova vláda si stále jenom hraje na něco, čím není.

Je jedině dobře, že na výročí generální stávky z roku 1989 naváže stávka nová – a že bude spojovat občany, kteří za vlády Petra Fialy strádají. A pokud jako třešeň na dortu drží bývalý disident hladovku, je to jen symbol, kam jsme za 34 let „boje za demokracii“ dokráčeli.

Další působení Fialova kabinetu si za daného stavu umí představit jen výrazně malá část naší společnosti – většina z nás to nedokáže. Ukažme tedy naši sílu a dejme Petrovi Fialovi a jeho smutnému ansámblu najevo, že jejich fraška je u konce – a že Potěmkinovy vesnice tady v žádném případě nechceme.


Nejvyšší čas

Byl jednou šašek, co chtěl dělat krále,
nerozeznal však trubku od žezla.
Korunu dal si na svou hlavu – ale
kdekdo již vidí, jak je prorezlá.

Ten šašek v sobě viděl panovníka,
působil velmi směšně na trůnu,
že i sám chuďas s pohrdáním říká,
že by mu dát měl svoji korunu.

Chlubí se šatem – je však zcela nahý.
Je již jen pro smích. Kdy odejde? Záhy.
Co s králem, jemuž nikdo nevěří?

Na trůn si sedl – důstojnost mu chybí.
Jediné, co má, jsou falešné sliby.
Už by měl rychle padat ze dveří…


Pozn. Naší Pravdy:

Lze jen odsouhlasit příspěvek autora článku. Jako vždy, vynikající. Nicméně… Pondělní stávka pedagogů, ale i státních zdravotníků, dokonce ještě i jiných odvětví, se rychle blíží. Bude se jednat o nejmasovější protest proti tomuto režimu od listopadu 1989. Co k tomu dodat. Z mého pohledu jen jedno.

Poslední premiér ČSSR Doc. RSDr. Ladislav Adamec, CSc.

Fiala a spol na tohle slyšet zcela jistě NEBUDE. Záruka mých slov je stoprocentní, bohužel. Musí povstat jedině CELÝ NÁROD v generální stávce, jako tomu bylo před 34 lety proti komunistům, jinak se tato vláda ani nepohne. Kolik že to bylo na Letné lidí 25. listopadu 1989? A o pouhý den později? Více než tři čvrtě miliónu nabeton, to byla síla, kterou přehlédnout nebylo možné.

Dokonce i tehdejší premiér Ladislav Adamec z toho dostal mrákoty. A dobře si všimněte, co skandoval již od samotného začátku dav před tribunou na Letenské pláni: AŤ ŽIJE CHARTA, tedy Charta 77. Jsem zvědav, co budou pedagogové a zdravotníci skandovat v pondělí. O dělnících, kuchařkách, uklízečkách, pošťácích atd ani nemluvě, ti stávkovat nepotřebují, mají se jako prasata v žitě. Za premiéra Fialy jako nikdy předtím, že ano.

Druhá obří demonstrace
na Letné (26.11.1989, účast až 800 tisíc!)

Vašek (admin)

Příspěvek byl publikován v rubrice Aktuality, Analytika, Politika se štítky . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

2 komentáře: Marek Řezanka: Fialův kabinet jako Potěmkinova vesnice

  1. Jaroslav Suchánek napsal:

    Jsem pamětníkem těch dob. Bohužel vidím, že náš národ není tak jednotný jako tehdy. Velká část těch, co je volili, si stále odmítá přiznat svou chybu a také se vládě daří lidi rozdělovat, například postavit mladé proti starým. Opozice se místo sjednocování atomizuje. Cestu z tohoto marasmu nevidět.

    • admin napsal:

      Pane Suchánku, vítejte!

      S Vašimi slovy nelze než souhlasit. Stav věcí jste popsal stručně, výstižně a především správně. Příčinu onoho marasmu vidím v tom, že národy, obecně vzato, ztratily červenou nit bytí. Národy se změnily ve stádo poslušných biorobotů.

      P.S.
      Cestu z tohoto marasmu, jak jste uvedl, já vidím jen jednu jedinou: vis maior. Doporučuji vřele k tomu vyslechnout prof. J. Turánka.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *