Jeden Petr, druhý Petr,
ten druhý měl rudý svetr,
rozhodli se lidem lhát:
Že prý válka vést se musí,
proto chtějí sehnat kusy,
nejtupější ze všech stád.
Přidal se k nim jistý Řehka,
že když doba není lehká,
chudák musí život dát.
Ti tři potom zaševelí,
že bychom jít padnout měli
za vládu, co ničí stát.
Ať se každý civilista
na jadernou válku chystá:
Rusa má teď přemoct Čech.
Když je v troskách Ukrajina,
připraví se země jiná.
Až se z toho tají dech.
Propagandisté to zkusí:
Česko porazit má Rusy.
Bláznů je se třeba bát:
Naženou vás jako prvé,
nestačí jim moře krve:
Více pro ně máte dát.
Jít padnout se neodmítá
za Zbyňka, Janu a Víta
či za Vlasty tupou tvář.
Do boje vás nenaláká
klouček s dikcí puberťáka,
ministr a bakalář?
Radili se ti tři spolu,
jak verbovat mnoho volů,
s nimiž orat půjde dál.
Kde kdo se jim ale vzpírá,
že to šílenost je čirá,
a že Petr není král.
Ti tři velké pikle kuli,
kolik bude třeba kulí,
hlavně nesmí nastat mír.
Ať se země v krvi brodí,
a v svých slzách mnoho rodin.
Válka je prý elixír.
Kde kdo vidí, o co běží,
na lidech jim nezáleží,
sebe brání a svou moc.
Venku zatím silně sněží,
na silnicích závěj leží,
řidič volá o pomoc.
O válce nám trio jedná,
zatím ale na „Dé“ jedna
došlo k jedné z kalamit.
Plány na válku jsou smělé.
V kom však máme nepřítele?
Koho chceme zastavit?
Je tu vláda přímo dračí,
jež nás zcela ožebračí.
Kdekoho z nás přešel smích.
Ať si šašci z vlády padnou,
My nechceme válku žádnou.
Nás přemůže i ten sníh…
Tato satira má podtrhnout žalostný stav, kdy Fialův kabinet tvrdošíjně trvá na dodávkách zbraní Ukrajině, ačkoli je zřejmé, že ruskou armádu porazit nemůže – a prodlužování bojů povede jen k dalším zbytečným ztrátám na životech.
Fialova vláda se ohání nutností snižovat státní dluh. Realita je ovšem taková, že dokud bude trvat na zbrojních dodávkách Ukrajině, tento dluh poroste, bez ohledu na tupé škrty ve zdravotnictví, školství či v systému sociálního zabezpečení. Musíme si vybrat: Podpora nesmyslného zabíjení – nebo podpora našeho státu. Nic mezi totiž není.