V úvodu se V. Pjakin věnoval summitu Rusko-Afrika. S tím, že navazoval na týž summit z října 2019, který však se konal v podstatně silnější sestavě (54 afr. zemí), zatímco letos to bylo sotva jen 17 zemí.
Navzdory tomu, ve světle glob. politiky, lze však letošní červencové vrcholové setkání hlav států Ruska a Afriky hodnotit úspěšně. Ruská elita v r. 2019 učinila totiž vše pro to, aby tehdejší výsledky setkání byly v 
zásadě sabotovány, což se také důsledně stalo. Ruská elita dala najevo, že Rusku netřeba se angažovat v Africe, neboť je zapotřebí se plazit po břiše jako had před Západem.
A když ruská elita zavřela zastupitelské úřady v Africe, Západ neváhal, aby opuštěná území Ruskem v Africe obsadil ve jménu neokolonialismu. Rusko tak od r. 2019 po prvním summitu uvolnilo ruce Západu ve směru ke kolonizaci Afriky. Pjakin zdůraznil, že v Lat. Americe Rusko zastoupeno jakžtakž bylo, avšak v Africe a Asii skoro vůbec. Z uvedeného plyne jediné: ruská elita je prodejnou děvkou ve prospěch Západu.
Ve výsledku to znamenalo sabotáž jakékoli spolupráce Ruska s afr. státy ze strany ruské elity. A tak se stalo, že představitelé afr. zemí přestali Rusku věřit. Jinak řečeno, proč by měly africké země spolupracovat s Ruskem, když nemá ani ten nejmenší zájem. Rusko totiž svolalo akorát tak jen pompézní setkání, aniž by projevilo sebemenší zájem na spolupráci. Ostatní již ve videu: